HALF-LIFE: DELTA
single

Zapálený modař Yuri Epifantsev makal usilovně 12 dlouhých let na svém velkolepém projektu inspirovaným milovaným Half-Lifem. Výsledkem je propracovaná modifikace s podtitulem Delta, jejíchž 31 map vydrží na dlouhé hodiny hraní (v mém případě plných 8). Jenže zdaleka nejde jen o úctyhodnou herní dobu - Delta obsahuje řadu dalších kladných aspektů, díky kterým Vám jediný průchod stačit rozhodně nebude. Ale začněme hezky od začátku.

Název díla je odvozen od komplexu Delta Base Research Facility, jenž se podobně jako konkurenční Black Mesa zabývá výzkumem teleportačních technologií a taktéž sídlí v Novém Mexiku. V Deltě pracuje i šestadvacetiletý technik Nick Farell zajišťující pro vědce údržbu rozličných zařízení. I dnes se vydal na rutinní opravu generátoru, jenomže asi těžko mohl tušit, že o pár mil dál právě do testovací komory vstoupil jistý Dr. Freeman se záhadným krystalem… Nevyhnutelně dochází ke kolizi světů a na planetu Zemi se dostávají agresivní vetřelci z dimenze Xen útočící i na personál Delty. Nickovi začíná nejtěžší den v jeho životě.

Modifikace je rozdělena do čtyř kapitol. V úvodní „Delta Base“ přijíždí hlavní hrdina na své pracoviště, kde absolvuje povinnou klidnou čtvrthodinku (seznámení s prostředím, získání ochranného obleku, nástup na šichtu, atd.) Poté již začíná boj o holý život, nějaká spolupráce s přeživšími, shánění zbraní i lékáren a podobně. Druhá kapitola „Exit To The Surface“ se nepřekvapivě odehrává především na povrchu, kde se Nickovi kromě vetřelců do cesty postaví také tvrdí mariňáci, jenž není radno podceňovat. V tomto úseku jsou ovšem k dispozici silnější zbraně, takže se šance na přežití vyrovnávají. Následuje má oblíbená „Nigh Shift“ s neopakovatelnou atmosférou, kdy v potemnělých lokacích zkřížíte žluté páčidlo mj. s agilními ninja bojovnicemi, číhajícími zombíky, ale především se blíže seznámíte s šéfkou výzkumu Dr. Hayesovou. Seznam kapitol uzavírá „Miscalculating“ odehrávající se na parádně zpracovaném Xenu, přičemž zvláště závěr je velmi povedený.

Hratelnost vychází z mateřské hry, tzn. akční pasáže jsou proloženy řadou hádanek typu sbírání přístupových karet, klíčů a dalších předmětů nezbytných pro splnění mise. Velmi mě potěšila přítomnost bonusových lokací, které odmění poctivého průzkumníka lepšími zbraněmi, municí, lékárnami či energií do obleku. Tyto lokace nejsou (podobně jako v Half-Lifu) nikterak označeny, ale vždy se vyplatí důkladně prolézat ventilační šachty nebo se vydat na nebezpečná teritoria - odměna bývá sladká! A spoustu munice do účinných zbraních budete setsakra potřebovat, neboť protivníci jsou vcelku odolní, je jich pěkná řada a často se teleportují záhy po sobě, takže máte jen pár okamžiků na adekvátní reakci. Minimálně dvakrát během hry vás příval alienů srazí na kolena a budete si muset příslušnou pasáž zopakovat. Frustrace se naštěstí nekoná, pouze se nesmíte chovat jako Rambo, ale spíše taktizovat.

Dílo se může pyšnit pestrou směsicí zbraní, které dostaly nové modely, zvuky i záměrné obrazce. Vedle obligátních hraček nesmí chybět ani několik nových kousků jako kompaktní samopal (bohužel s nefunkčním kolimátorem) nebo antimateriálová puška s optikou. Zajímavostí je přítomnost dvojice magnumových zbraní, jenž získáte brzy po sobě. Jednak přesný revolver Python s laserovým paprskem vhodný i na velké vzdálenosti (krásně sestřeluje daleké poletující „energošmejdy“), druhak ikonický Desert Eagle s ničivou silou na bližší kontakt. Obě zbraně mají odlišnou ráži, takže nehrozí nedostatek střeliva. Zbraně jsou celkově solidně zpracovány, došlo k určitému omezení nesené munice, náboje z Glocka nepasují do karabiny M4, výbušnin není tolik a celkově je znát jistý příklon k realismu. Na druhou stranu zamrzí absence nástražných laserových min či energetických zbraní - nějaký účinný paprskomet bych v boji s přesilou rozhodně ocenil.

Nepřátelé jsou převzati z původní hry s jedinou vyjímkou: a tou je zombie v hazard-suitu, kterou Nick poprvé potká na konci třetí kapitoly a pak hojně na Xenu. Protivníci jsou patřičně tuzí, zvláště některé typy zombíků i na prostřední obtížnost vydrží nadprůměrné množství olova do nich poctivě sypaných. Ale ostatní verbež zaškodí spíše přesilou než vyšší odolností. Mariňáci bojují více takticky, házejí granáty a mají k dispozici i bitevní vrtulník Apache nebo vozidlo Hummer s kulometem. Latexových bojovnic je ve hře sice jako šafránu, přesto dokáží Nicka solidně potrápit. Na několika místech je třeba zlikvidovat silnějšího otrapu, ale s patřičnou výbavou a trpělivostí se před hráčem skloní i Gargantua.

Mapy jsou zpracovány parádně, základna Delta je vyobrazena velmi reálně, ačkoli inspirace s oficiálními hrami se nezapře. V rozsáhlé druhé kapitole si jistě vzpomenete na datadisk Blue Shift právě díky průchodu kolejištem i přilehlými budovami. Zde jsem si oblíbil pasáž, kdy za svitu baterky prolézáte čtyřpatrovou budovu, slyšíte z vysílačky komunikaci mariňáků a po nahození jističů začíná čištění prostoru od všelijakých protivníků. Také ikonický level „Surface Tension“ si během hraní jistě vybavíte, zvlášť v úseku s Ospreyem. Autor do svého modu použil řadu nových modelů, objektů, textur i zvuků - o to větší je radost Deltou procházet. Takže příslušníci ochranky mají nové uniformy, originální jsou nástěnné dobíječe, lékárny, energetické kanystry i krabičky s náboji. Prostor je věrohodně zaplněn předměty - ať už se nacházíte v laborce, kanclu nebo ve skladišti, vždy jsou zde předměty, které na dané místo patří. Mohu uvést i nový typ dveří, beden, obrazů i drobných věcí v policích, na stolech, apod. Nick obléká fialový hazard-suit, odlišného typu než používají v Black Mesa, také HUD se mírně liší. Grafický dojem umocňují atmosférické prvky jako mlha, déšť, mračna. Na Xenu si lze všimnout např. svítících houbiček, hezkých teleportů nebo odlišného typu lékáren a muničních krabic.

Další velkou devizou Delty je řada originálních skriptových situací vážících se především ke spřáteleným postavám. V první kapitole vám párkrát podá pomocnou pistoli urostlý sekuriťák, jehož Desert Eagle udrží agresivní vetřelce na uzdě, vlastně spíše na podlaze v kaluži sajrajtu. Později tento sympaťák odpálí zavřená vrata pomocí výbušniny a akční jízda může pokračovat. Potřetí na něj narazíte v průběhu druhé kapitoly, ale to už za zcela jiných okolností... Nejvíc si však zamilujete prominentní Dr. Hayesovou, která se během hraní párkrát mihne poblíž, ovšem ve třetí kapitole dostane vcelku slušný prostor k rozletu. Skripty ovládající tuto dámičku patří k tomu nejlepšímu na poli modů pro první „há-elko“. Ale i běžní vědci, sekuriťáci nebo technici mohou být Nickovi užiteční. Technik např. svou injekcí doplní pár procent energie do vyždímaného ochranného obleku - je tedy vhodné civily chránit. Ne vždy se to však povede, o čemž by mohl vyprávět vědec zavřený v přepravním kontejneru, jenž lze otevřít pouze výbušným barelem. Ale co by člověk neudělal pro přístupovou kartu od zbrojnice, hehe…

Zvuková stránka je ovlivněna autorovým původem, takže všechny postavy mluví rusky. Našince potěší přítomnost anglických titulků, nicméně je trošku nezvyk vézt se ve vagónu, z jehož repráku se line ruština. Problém v tom ale nevidím. Jednoznačně pozitivně hodnotím originální soundtrack, jenž vyvolává správnou atmosféru podobně jako v případě originálu. Podmanivé melodie mají na svědomí „Iron Cthulhu Apocalypse“ a „Out Of Hell“, obojí dostupné na internetu.

Potud je vše takřka dokonalé, ale v rámci objektivity musím zmínit i některé nedostatky jinak výborného počinu. Nepřítomnost experimentálních zbraní jsem již zmínil. Druhé kapitole by možná neuškodilo nějaké pokrácení - může se totiž hráči jevit po delší době poněkud stereotypní. Naopak bych ocenil vklínění alespoň kousku stealth mise a k ní patřičnou tlumenou výbavu. Přestože je základna Delta zaměřena na výzkum teleportační technologie, funkční teleporty si užijete až na Xenu. Technický bug, který se mi objevil při dvojím průchodu v levelu s Gargantuou, byl nesmrtelný voják - ač ugrilován obřím monstrem, přesto nepřestával tento geroj opětovat palbu (jelikož se však jedná o ruský mod, hohoho!)

Když tedy Yuriho dílo shrnu, musím především chválit: zajímavý příběh, dlouhá herní doba, parádní skripty, výživná akce i hádanky, technické novinky, perfektní ozvučení i návyková atmosféra. Pár záporů se zde samozřejmě najde, na celkovou kvalitu modu to však má jen nepatrný vliv. Half-Life: Delta je jednou z nejlepších modifikací za poslední roky a dává vzpomenout i na legendární počiny z přelomu tisíciletí. Zkrátka povinnost jí vyzkoušet!