Ohlédnutí za Half-Life

Datum zveřejnění: 19/10/2003

Přátelé, než na scénu přijde Half-Life 2, máme jednu povinnost. Že nevíte jakou? Ještě než začne nová mánie okolo druhého dílu, musíme se poohlédnout za tím, co nám dal a vzal díl první, co nám přinesl a co odnesl...

Mnozí z Vás mají historii této akční pecky naučenou nazpaměť, ale jistě jsou tu i tací, kteří se dozví nové a zajímavé věci. Shrneme si co se vlastně stalo, jak se tato legenda vyvíjela a kam až dospěla. Doufám, že se dozvíte nové věci a snad se i pobavíte. O Half-Life bylo řečeno již hodně, ale ještě hodně se toho napsat dá a napíše se. Tato zpočátku nenápadná akce uchvátila téměř každého a i lidé, kteří nehráli 3D akce, tak změnili názor. I já sám si pamatuji, že když 3D akce byla na myš, nehrál sem ji, připadalo mi to obtížné a nesmyslné. Jenže já i mnozí další změnili názor...

Ale účelem tohoto článku není psát jen o minulosti. Co se odehrálo, co se stalo, co se změnilo a jak neobyčejná hra změnila nás a naše okolí. To se zde pokusím popsat…

Jak to všechno začalo
Když v roce 1998 vyšla tahle akční pecka, možná nikdo nečekal, co se stane a co to vyvolá. Ani já sem nečekal to, co následovalo. Half-Life nebyla nijak výjimečně inzerovaná hra, nastal skromný nástup a - bouřlivé přijetí. Hra vyhrála co se dalo, sbírala ceny a ocenění, tituly a prvenství. Bohužel ne jen kladné, ale k tomu se ještě dostaneme. Málokdo ovšem odolal a téměř všichni začali označovat Half-Life za nejlepší akční hru roku. Později to již nebyla jen nejlepší akční hra roku, začala být ohlašována a nazývána jako nejlepší hra roku. Dodnes je označována za jednu z nejlepších PC her všech dob, i po těch letech!

I přes svoje stáří je Half-Life stále hraná hra, její modifikace Counter-Strike je snad nejhranější hra po internetu, hra se stále prodává a pořád vydělává peníze. Některá čísla uvádějí dokonce kolem 4 milionů prodaných kousků a počet stále narůstá.

Šílenství
Hra začala být tvořena v roce 1996 a začalo ji dělat pár nadšenců. Tým se postupně rozrůstal a nakonec se stal plně profesionální. Po dvou letech vypuklo šílenství. Hra vyhrála tituly jako hra roku, nejlepší akční hra a hra všech dob. Nejlepší hra všech dob dostala v časopise PC Gamer, hra roku dostala snad všude :-), tehdy byla volba jasná... Další ocenění dostala od webových magazínů, nemá cenu vypisovat co kde, je toho strašně moc, jen ťuknu, že v Německu dostala titul hra roku od čtyř magazínů a v Anglii také od čtyř magazínů.

Jak sem již řekl, hra nebyla tak očekávaná, jako některé jiné pecky a to je nakonec dobře. Nikdo nebyl zklamán, nikdo nečekal nemožné... Takže to bylo ohromné překvapení a i to přispělo k „božské“ slávě. Co chybělo v Unrealovi, co neměl Sin a v čem pokulhával Quake, to bylo v Half-Life vybroušeno k dokonalosti. Ono "dobrušování k dokonalosti" trvalo celý rok, respektive hra vyšla přesně o rok později než byla ohlášena. Během onoho roku probíhal obří betatest, zkoušení dnem i nocí, ladění a dolaďování. Kýžený efekt se dostavil téměř okamžitě po vydání, žádné stížnosti na nedotaženost, téměř žádné bugy či nesmyslné chyby. Prostě hra jak má být. Ale stačí udělat dobrou hru na to, aby se stala „božská“ tak, jako Half-Life? Ne, k tomu je třeba víc, mnohem víc...

Oh my god
Už během vývoje bylo přislíbeno vydání a bezplatného poskytnutí programu Worldcraft. A to byl začátek nehynoucí slávy, první impuls. Program na tvorbu map, program který prodloužil životnost, hratelnost i hranost a naznačil směr, kudy vede cesta. Dále byl vydán balík na tvorbu vlastních modifikací a bylo vymalováno. Vypuklo masové šílenství, boj mezi tvůrci modifikací, začaly vznikat stovky modifikací. Byly modifikace, které změnily pár modelů a barvu HUDu, ale časem se začaly objevovat profesionální mody, které změnily vlastně celý interface, přidaly modely a mapy, měly vlastní příběh... Namátkou stačí zmínit například Redemption, série They Hunger nebo vcelku nový a výborný mod Poke646. A aby toho bylo ještě víc, samozřejmě se začaly objevovat multiplayer mody, takže již bylo jasné, kdo je král. Nikdo nepochyboval, každý hrál a těšil se na další a další modifikace. Pro ty co neví co je WorldCraft a k čemu slouží se to teď pokusím krátce vysvětlit. Tento program Vám umožnil vytvořit si vlastní místnosti, vlastní mapu, vlastní svět. Pomocí klasických krychlí, kostek a hranolů jste si mohli postavit co jste chtěli. Mohli jste použít již vytvořených věcí, takže nebylo nutné skládat křeslo z malých kostiček, křeslo jste si vybrali z nabídky a umístili jste jej do Vaší mapy. Multiplayerová mapa byla relativně lehká, ale pokud jste chtěli udělat hodně kvalitní singleplayerovou mapu, museli jste se naučit programovat AI, což bylo již docela obtížné. Mapu jste si mohli udělat opravdu jak jste chtěli, nic vás nelimitovalo. To, co jste viděli v singleplayeru nebo multiplayeru základní hry, jste mohli udělat ve WorldCraftu.

Multiplayer
Když už sem naťukl multiplayer, pojďme se za ním pořádně poohlédnout. Deathmatch nevypadal nijak výjimečně, ale byl a pořád je ohromně zábavný. Ale tím multiplayer končil. Na první pohled žádná sláva. Na druhý také ne. Ale jen smolař může tak rychle skončit s multiplayerem. Přišli totiž první patche a updaty, které přinesly změny a vylepšení, ale hlavně 7. března 1999 byl přidán mod Team Fortress Clasic. Hra na vojáky s výběrem povolání, to se hraje sakra dobře. Potom se delší dobu nic nedělo, až relativně nedávno, dne 11. června byl přidán mod Deathmatch Classic - ne moc hraná modifikace, možná kvůli neskrývané podobnosti s prvním a druhým dílem Quaka. Úspěch oslavovaly (a oslavují) například Day of Defeat, Frontline Force nebo relativně nová modifikace Natural Selection, dnes již ve verzi 2.0. V jednom nejmenovaném herním magazínu byl Half-Life velice dobře ohodnocen a jediné mínus dostal právě za multiplayer.

Za samostatný článek by stálo poohlédnout se, co způsobil Counter-Strike. Tato modifikace je nejhranější modifikací na světě, nejhranější 3D akční hrou všech dob. Boj mezi speciálně vycvičenými elitními jednotkami a teroristickými skupinami umístěný v zábavných mapách. Týmová hra nám hodně chyběla a CS ji přinesl. Velkou změnou oproti klasickému deathmatchi i TFC byla nepřesnost zbraní a vůbec „reálnost“ světa. Odpůrci říkají: "CSko je pomalý a nedá se v tom trefit ani vrata v aztecu !" Přívrženci říkají: "Trefit se dá cokoliv, jenom nesmíš skákat jako zajíc! Aspoň je to reálný!" Pravdu mají obě strany, ale čísla hovoří jasně. Málokomu vadí že se špatně trefuje z běhu...

Singleplayer
Ne že by byl singleplayer podřadný, byl stejně vydařený jako multiplayer. Úžasný příběh, pěkná grafika na starém enginu a z toho plynoucí malá hardwarová náročnost. Dlouhý a pořád zábavný příběh, prošpikovaný úžasnými akcemi a překvapeními. Začínali jste ve výzkumném objektu Black Mesa, kde jste mlátili headcraby páčidlem. Později byl ale život Gordona Freemana krušnější. Malé potvory vystřídali vojáci a silnější mutanti, z Black Mesy jste se přesunuli přes oblast 51 do kaňonů a nakonec jste skončili na cizácké planetě Xen, kde jste se utkali s hlavním záporňákem. Obrovské možnosti, které nenabízel Quake, Unreal, Sin ani žádná jiná hra. Přiměřený realismus, reálné modely zbraní (teď zrovna nemyslím gluon a egon ;), líbivé modely postav a na tu dobu dobrá fyzika (ani dnes by se neztratila) a hlavně ohromující AI vojáků a oblud. Mohli jste zažít kooperaci vojáků, krycí střelbu či přebíhání za překážkami. Skvěla inteligence spojená s ohromujícími skripty dotáhly singleplayer téměř k dokonalosti. A když si vzpomenete na špičkové mody, které v některých ohledech byly snad ještě lepší než původní hra... jeden příklad za všechny: They Hunger - u této modifikace jste se opravdu báli a čekali, kde vyleze další zombík! A kolem 23 hodiny noční se sluchátky? Nedoporučuji! :-)

Vavříny
Ale tvůrcům nestačily tituly, ocenění a prvenství. Nepřestávali chrlit opravné patche, nepřestávali dělat na již vydaném díle (jak je to v herním světě běžné). Zdánlivě již zbytečná práce, z které nekoukají žádné peníze ale přinesla ovoce. O hře se pořád mluvilo a psalo, tvořili se další mody a vznikaly další mapy. Hra již byla totálně vypilovaná k dokonalosti a proto se prodávala dál i přes její stáří a stárnoucí engine, který má kořeny už z dob Quake 1.Pokud měl někdo pirátskou verzi s pirátským CD keyem (mimochodem zřejmě nejdokonalejší ochrana proti pirátům pro online hraní) a chtěl si zahrát všemi opěvovaný multiplayer, zkrátka si došel koupit originální hru.

Studio Gearbox vydalo datadisk Opposing Force. Podle některých šlo jen o nastavovanou kaši, která nepřinesla nic převratného, podle jiných lepší než původní hra. Pravda bude někde mezi, jelikož opravdu nic převratného nepřinesla, ale byla opravdu pekelně zábavná. A pokud jste ji nehráli, tak mi věřte - přece by se neprodávala tak, jak se prodávala, když se všude na internetu povalovali modifikace, modely a mapy zadarmo.

Gunman chonicles, vydán 5. listopadu 2000, byl jeden z mála šťastných modů, který se Valve zalíbil a byl vydán samostatně. Zajímavá hra se zajímavým systémem zbraní, která určitě nepatří mezi špatné kousky. Tvůrci tohoto přídavku měli opravdu štěstí, protože na internetu se dalo najít modifikací jako je Gunman velké množství. Valve se ale Gunman zalíbil a tak ho vydali.

Další přírůstek Blue Shift je spíš černou ovcí do rodiny. Datum vydání je 15. června 2001 (jak jistě každý fanda zpaměti ví) a napovídá, že engine již "má dost". Kdyby tento datadisk byl dlouhý, přinesl hodně vylepšení, přídavků a stál poloviční cenu, možná by nebyl zatracen. Jenže byl jen průměrný a nepřinášel nic nového. Škoda.

Vliv
Kdyby nevyšel Half-Life, kdo ví co by jsme dnes hráli. Kdo ví, co by byla nejlepší hra a co by vyšlo. Každopádně Half-Life ovlivnil téměř celou herní scénu a nastínil směr, kudy vede cesta. Další hry se více či méně snažili krále akčních her napodobit či překonat. Tato legenda přinesla několik příjemných novinek, které se okamžitě v dalších hrách začali objevovat. Můžeme mu tedy děkovat, že přispěl k revoluci a vylepšení herního zážitku, pozvedl hry zase o kousek výš... Zkrátka Half-Life způsobil revoluci, která hodně přispěla k vydávání kvalitních her. Málokdo zkusil vydat hru jen tak, konkurence byla obrovská.

Druhá strana mince
Co přinesl Half-Life a většinu plusů jsme si snad nastínili, ale co ta druhá strana? Seděli jsme u počítačů, zatímco naše rodiny začali ztrácet trpělivost. Seděli jste před monitorem, když naše ženy a dívky poznali, že něco není v pořádku. Proháněli jsme se po Xenu, když naši příbuzní začali být nervózní. Když se po vás šéf sháněl v práci a zuřil nad vaší soustavnou nepřítomností, učili jste se bunnyhop. A když jsme dostali vyhazov z práce a opustila nás přítelkyně, měli jsme už maximálně dokonalý gaussjump. Samozřejmě trošku přeháním, ale možná že u některých z vás tomu tak bylo. Strávili jsme "s ním" hodně času, zaplatili jsme velké účty za telefon, vykašlali jsme se na školu a práci, rodina šla stranou. A to všechno kvůli "blbé hře". Ale stalo se to všechno dobrovolně, nikdo vás nenutil hrát a hrát celé noci a celé dny, nikdo vás nenutil trávit dlouhé večery na internetu. Takže pokud vám Half-Life způsobil nějaké potíže, vlastně si za to můžete sami. Nic naplat, ale hlášky jako „Hra končí až po uplynutí herního času“ nebo „Já prostě musím“, či „Ještě chvíli a jdu spát“ okolí nebralo ani jako vtip, ani jako omluvu. Nevím jak tvůrci vybrali název, ale pro mnohé z nás se stal Half-Life půlkou života...

Shrnutí
Half-Life přišel jako nováček, neočekávaný, nepředstavený. Přišel, stal se králem a zůstal na scéně. Autoři nepřestali pracovat a vylepšovat. HL revoluci, přinesl hromadu novinek a zvedl úroveň budoucích 3D akcí. Přinesl stovky modifikací, map a modelů. Přinesl spoustu nových známostí získaných díky muliplayeru, přinesl spoustu zkušeností s ránem po noci bez spánku :-). Přinesl desítky vysokých účtů za telefon, přinesl problémy ve škole a problémy v práci. Přinesl hádky s rodiči, s prarodiči a manželkami. Přivedl spousty mladých lidí do prodejen brýlí a do manželských poraden, přivedl matky s dětmi do výchovných poraden. Jenže ta královská nekončící zábava, které nešlo odolat! Zkrátka jen blázen by to nezkusil a když jste okusili, již nebylo cesty zpět... Byl to krásný čas a pořád je. Doufám že HL jen tak ještě z herní scény nezmizí, doufám že nezmizí ani z herních serverů a i kdyby zmizel a přestal se hrát, tak v našich vzpomínkách bude pořád. Nesmrtelná legenda získala to, o co se snažilo už mnoho her před ní a málokomu se to podařilo. Half-Life se stal legendou, žijící legendou. S Half-Lifem na věčné časy a nikdy jinak!!!

Vzkříšení článku: 20/7/2009