VLOKAM single Design map: 35% | Originalita: 35% | Zábava: 30% | Celkem: 33% | |
Na tento mod jsem se po shlédnutí několika screenshotů velmi těšil, ovšem moje dojmy po dohrání byly velmi rozporuplné. Od své poslední single modifikace Red Mesa se autor, mladý Čech Kamil Janda, v některých herních aspektech prokazatelně zlepšil. Ovšem i tak se nejedná o nějak oslnivý výtvor.
Příběh hry je jednoduchý. Máte za úkol dostat se časoprostorovou dimenzí do budovy sekty Vlokam a tam najít vědce Billa Jacksona. Ten už je v té době ovšem po smrti a vy se dáváte na útěk do bezpečí.
Před samotným hraním máte možnost navštív autorův Hazard Course, ovšem nedoporučuji to, neboť onen kurz je velmi odfláknutý. Pokud se chcete procvičit ve skocích a ovládání, dejte přednost výcviku z původní hry. Je-li vaším cílem zlepšení střelby, upřednostněte trénink například z modu Chemical Existence. Trénink z Vlokamu spojuje to nejhorší z obou dvou - nejdříve několik primitivních pohybů, poté bezduchá střelba na nehýbající se terče. První zklamání.
Dále skoukneme mapy a jejich design. Tady se naštěstí už o zklamání mluvit nedá. Holé stěny jsou již zřejmě minulostí, v tomto modu jsou mapy zpracovány poměrně slušně, potěší i české nápisy na zdech, kde můžem také spatřit obálku jednoho čísla Levelu, terč se šipkami nebo všeobecně známé cedule. Krom toho během hry uvidíte i hi-fi věž, povalující se mobilní telefon nebo klasické sportovní botky. Autor také použil několik nových textur, z nichž některé jsou údajně fotorealistické.
Hra samotná zrovna nehýří zábavou, je spíše stereotypní a nudná. V podstatě se jedná pouze o likvidaci soupeřů. Jedinou výjimku tvoří úsek, který Kamil nazval pseodovesmírem. Zde vás čeká i nějaké to skákání a trocha logického uvažování, jinak je to vcelku nuda. Žádné výtahy, zmáčknutelná tlačítka, dobře ukryté samostříly... Pouze lineární pochod dopředu. Hratelnost je tedy velmi bídná.
Zde bych ještě dodal, že v průběhu hry narazíte i na několik menších vtípků. Jedním z nich je vysílání rádia Vlokam, které je bohužel namluvené samotným autorem a dá se nazvat spíš směšné než vtipné. Další vtípek najdete na samém konci. V závěrečné scéně uvidíte téměř celé osazenstvo Black Mesa pod transparenty s adresami na známé webové stránky. V tomto případě jsou doprovodné zvuky "vypůjčené " z rozhlasového seriálu Tlučhořovi. Zvuky jako takové jsou pro mě záporem číslo jedna. Kromě již zmiňovaných Tlučhořových a několikerého použití jednoduchých doprovodných zvuků vše pochází z autorovy dílny, což je zásadní chyba. Neustále se opakující hlášky "Já mám hlad, někde tady musí být , máš pravdu" dokáží slušně pocuchat i dosud nenarušenou nervovou soustavu... Ptám se: "Proč to?". Doufám, že v dalších Kamilových výtvorech už tyto zvuky neuslyším, neboť opravdu snižují již tak slabou atmosféru :-((.
Dalším zásadním negativem jsou bugy. Některých si je autor modu vědom, zaměřím se tedy na ty zbylé. Do očí bijící jsou přechody mezi mapami. Směrem vpřed je vše poměrně v pořádku, avšak přejít z jedné mapy do druhé v opačném směru je nemožné - prostě se zaseknete a musí následovat načtení poslední uložené pozice. Na další bug jsem narazil v okamžiku, kde jsem lezl na střechu první budovy. Když jsem stál na žebříku, nemohl jsem zastřelit nepřátelského vojáka, ač mezi jím a mnou byla vzdálenost pouze několika metrů bez jediné překážky. Řešením tak zůstalo seskočení ze žebříku na střechu, jenže v čase seskakování již do mě vojáci ládovali olovo...
Vojáci a vaše zbrojní výbava. Tady hra opět mírně boduje, nepřátelé jsou výhradně noví, některé zbraně taktéž. Slušná je i umělá inteligence některých vojáků. Bohužel i k nepřátelům mám několik výhrad: 1. jsou až příliš odolní, 2. jeden typ nepřátel je namluven bohužel opět autorem a zvuky, které tito vojáci během boje vydávají, si určitě umíte představit sami... Také přibyl jeden nový člen ochranky. Vedle Barneyho se sportovní postavou tady uvidíte ještě jednoho staršího sekuriťáka s bradkou a postavou, kterou si zřejmě zformoval zvedáním půllitrů :-).
Mezi nepřátele lze také zahrnout i vrtulník, jenže i tady Kamil zklamal. Vrtulník totiž vůbec nestřílí, naopak se pouze otáčí na jednom místě jako korouhev. Není tedy vůbec nutné ho sestřelovat, ale pokud se k tomu odhodláte, pak vězte, že tím můžete ublížit spíše sobě - po jedné ráně totiž vrtulník spadne a může se stát, že dopadne nedaleko od vás, čímž vám ubere nějaké to zdraví.
Zdraví a dobíjení vašeho ochranného oděvu tvoří další velký zápor hry. Ochranný oděv si tu dobít nemůžete vůbec, začínáte s nulou a s ní i končíte. Lékárničky se občas povalují, ovšem velmi nesouměrně, tzn. v některých místech nejsou skoro vůbec, jinde je jich naopak šest na ploše dvou metrů čtverečních. Z tohoto vyplývá, že hra je velice těžká. To, co je zde jako easy, by v jiných hrách bylo označeno za hard. S tímto souvisí i délka hry. Pokud si aktivujete pomocí cheatů neviditelnost, proběhnete ji za patnáct minut. Pokud budete chtít hrát poctivě, strávíte u ní několikanásobně delší čas.
|