|
VIRTUAL REALITY: THE REAL WORLD
single | Design map: 40% | Originalita: 40% | Zábava: 40% | Celkem: 40% | | |
Nějakou dobu po incidentu v Black Mese vědci testují projekt s virtuální realitou, do něhož mají několik zájemců, které nechají umístit do jakýchsi komor. V nich subjekty začnou prožívat simulovanou realitu, nelišící se od té skutečné - koncipované námi běžně známými zákony.
Mod nabízí menší kampaň za sebou jdoucích map, nesoucích se ve velmi sympatickém duchu. Novota vždy vlije krev do žil, člověk si to začne nebývale užívat a vnímat aspekty, co by jinak nebral vůbec na zřetel. Ale fakt, level design tohoto počinu mě hned na začátku velmi uchvátil.
Hráč je vržen do komplexu, kde se obvyklým způsobem prochází, prohlíží si jeho podobu. Pozoruje komplexnost vedoucích cest a přítomnost jednotlivých postav, jemu nápomocných. Vezme si HEV Suit, sleduje vědce, kam přesně jde. Jsou tu zajímavé in-game sekvence.
Jakmile si lehnu, promítají se různě bílé barvy, značící přenos do libovolného typu prostředí v mžiku. Vidím před sebou vrtulník, skaliska, řeknu si, toto bych si rád zahrál. Snad tam budu. Někam mě vezme. Ne, cesta dál vede zničením zámku od plotu, čímž se dostávám do šachet.
Zde teprve začnu naostro regulérně hrát a čelit výzvě, co mod opravdu nabízí. A že je o co stát. Spadnu na toaletu. Než se vzpamatuji, už po mně jdou vojáci. Popadnu nějaké zbraně a snažím se je eliminovat. Sekce chodeb a místností nehýří přílišnou rozlehlostí, ale pečlivostí.
Senses in Decay se má co učit. Dekorativně to doplňují bedny, tu hořící oheň, za ním schované náboje do samopalu. Různá potrubí u stropu. Pravidlem je, že každá lokace k něčemu slouží. To nahlížení přes sklo, jak se tam lze dostat, k čemu mrazírna je, místnost s brokovnicí a tak.
Dostanu se za strážníkem, zachráním jej, zkratuji dveře, dostanu se ven. On mi otevře jiné sektory. Vejdu, jsem v kontrolní místnosti. Spínač, po omezenou dobu nechá otevřené dané dveře. Interakce s objekty až podezřele připomíná obtížné mody Visitors či Portrait of Freeman.
Lokace se střídají, od chodeb, údržbářských sekcí, tunelů, exteriérů, kanálů. Jedna velká prolézačka, nastavené laserové miny stejně tak. Jestli mnou počítáno správně, bylo jich v rámci promyšlené pasti umístěno hned dvacet dva. Proplouvání vody, odpalování krytů a dveří.
Obligátní vrtulník, přičemž nesloužil k demonstraci síly. Byl jen čistě estetickým prvkem, co měl ve spolupráci s další postavou, hráče přimět uvažovat, dávat si enormní pozor. Celé to sehrát tak, aby se dalo zmíněnou pasáž absolvovat bez ztráty kytičky. Sofistikovanost sama.
Zamrzí časté výbuchy, ať už z faktu, že došlo ke zneškodnění, přehraje se nadefinovaný otřes, a při menší hodnotě zdraví to může představovat větší problém. Spásu vidím v adekvátním rozmístění automatů. Konec neměl chybu. Vstoupím do teleportu a vidím nějak moc hodně G-Manů.
|
