|
THE WAY IS CLEAR 2
single | Design map: 35% | Originalita: 25% | Zábava: 30% | Celkem: 30% | | |
Pokud jste četli moji recenzi na první díl této modifikace, jistě víte, že v mých očích nedopadl příliš dobře, za což mohl především design celé hry. Ta se v podstatě skládala ze dvou činností - mačkání tlačítek a vraždění přihlouplých nepřátel. Proto jsem si ihned po jejím dohrání nainstaloval druhý díl v očekávání, že se toto pokračování přehoupne přes velmi nízce nasazenou laťku. A výsledek? Objektivně musím uznat, že k menšímu zlepšení došlo, ovšem i tak se nejedná o nic světoborného.
Příběh je opět velmi slaboučký. Z těch několika mála vět, kterými se autor rozhodl jej vylíčit, jsem pochopil pouze to, že hrajete opět za syna Gordona Freemana, jen s tím rozdílem, že jste o dva roky starší a místo po Novém Mexiku budete nyní běhat po Kongu. Zde bude vaším úkolem prozkoumat jakousi vojenskou základnu.
Jednou z mála věcí, u které došlo k očividnému zlepšení, je design map. Namísto poloprázdných map, jaké jste měli možnost vidět v předchozím díle, zde uvidíte místy velmi slušně odvedenou práci. V kancelářích vědců jsou pohledná akvária, na chodbách květináče s blíže nerozpoznatelnými rostlinami. Velice pěkně je vytvořené prostranství s těžebními stroji a závěrečná mapa je téměř dokonalá. Bohužel přechod mezi mapami není úplně plynulý a někdy se po loadingu objevíte trochu jinde, než kde jste byli před ním. Zde se také sluší zmínit o tom, že autor použil některé nové textury.
Naopak stejně špatná je náplň misí. Autor se bohužel nepoučil a opět nám předkládá obyčejnou kombinaci střelby a mačkání tlačítek. Naštěstí je zde i něco málo logických úkolů, ale jde o velmi primitivní záležitosti, se kterými se vypořádáte během několika okamžiků. Škoda...
Nepěkná je také situace ohledně bugů. Při otáčení jedním kohoutem jsem se k němu natvrdo přilepil, jednou jsem se nemohl ani pohnout poté, co jsem se svezl výtahem.Také otevírání dveří nefungovalo zcela na 100%.
U nepřátel a zbraní bych mohl prohlásit to samé, co u prvního dílu. Zbraní poměrně hodně, ovšem pouze ty původní. Nepřátelé taktéž stejní jako v prvním díle, ale zaznamenal jsem dva přírůstky Bigmomma - velká bestie vzdáleně připomínající pavouka - a Tentacle - údajně rostlina, mně připomíná spíše draka.
Ač to obvykle nedělám, v této recenzi se zmíním i o zvucích. Od samého začátku až do konce vám bude vyhrávat hudební doprovod - většinou se jedná pouze o ambientní zvuky, které sice nezní vyloženě špatně, ale po nějaké době jsem si stáhl jejich volume mírně do leva. Co je moc, to je moc.
Výsledný verdikt tedy zní: hra s průměrnou hratelností, slušným zbrojním arsenálem i nabídkou nepřátel, nadprůměreným designem map a několika zbytečnými bugy svého předchůdce překonala, i tak se ale jedná pouze o mírný nadprůměr. Těm z vás, kteří se rozhodnou si ji zahrát, doporučuji opět zvolit vyšší obtížnost, neboť lékárniček je tu opět zbytečně mnoho. Hrací doba je oproti prvnímu dílu zhruba o polovinu delší, tak okolo 50-ti minut.
|
