Modifikace do Half Life

Tato několik let stará modifikace, která přímo navazuje na předešlý díl, od tvůrce Rosse Smithe, nabízí nevídaných 47 map. Ty jsou jedny z nejrozsáhlejších a nejpropracovanějších, alespoň, co se týče jejich náplně. Neboť nepřátelé tu jsou jen pro okrasu a tím hlavním jsou logické hádanky. Ty nijak nevybočují oproti normálu, přesto ale patří k těm složitějším. Jednou po vás hra chce např. nalezení přístupové karty, tlačítka, schované cesty dál nebo zničení krystalu a podobně. Což se může na první pohled jevit celkem bezproblémově. Ve skutečnosti jsou tyto úkoly o trochu obtížnější, a v každé další mapě tak vždy nevíte, kudy a jak dál. Jen díky pečlivému přemýšlení a sledování okolí vám hra umožní se dál dostat. Z tohoto důvodu nejeden hráč, stejně jako já, sáhne po návodu. Od toho se odvíjí i nízká zábavnost celé hry. Tu drží nad vodou jen různorodě vyvedené mapy, obohacené o nové textury, nějaké ty modely a podobně.

Protivníci, které při vašem putování na ledové Zemi potkáte, ničím nepřekvapí, neboť jsou už důvěrně známí. To platí i o zbraních a munici. Doporučuji pečlivě prohledávat různá zákoutí, bedny a tak. Jinak byste mohli mít málo nábojů. Ve hře jsou i různě zapadlá místa, co nejsou pro postup dál důležitá. Pouze skrývají nějakou tu munici, lékárničku nebo nepřítele.

Na začátku se ocitnete kdesi v horách, později se dostanete raketou na vesmírnou základnu, z ní do Londýna, z něho do podzemní spleti tunelů a metra. Jak se budete blížit ke konci, tak si zpřístupníte teleport a přenesete se na Xen. V úplně poslední etapě hry se pak ocitnete v zasněžené nacistické základně. V Londýně se mi nejvíce líbil Tower Bridge. I způsob, jakým jsem se přes něj dostal dál.

Mám-li posoudit celkový design jednotlivých map v tomto letitém počinu, tak musím říci, že mapy nebyly vůbec špatně navržené a docela se mi líbily. I když žádný zázrak to nebyl. I tak si ale Ross Smith dal docela záležet, aby jednotlivá prostředí nějak vypadala a měla šmrnc.

Co se týče nových či neobvyklých nápadů, ta jich tu příliš k vidění nebylo. Nejvíce se mi asi líbilo svezení autem nebo lanovkou. Dále způsob, jakým se dalo dostat za neustálé palby ninja bojovnic do metra. A docela mě překvapil jeden vědec, jenž vstoupil do takové komory, ta následně vybouchla a já mohl jít dál. Dobře byla provedená i část na skále, kde to klouzalo a bylo potřeba se dostat přes úzkou cestičku vedoucí do tunelu. Nejlepší ale byl let letadlem a stylové přistání s následným výbuchem.

Timeline II: Iced Earth je plně kompatibilní s grafickým packem Half-Life: Diamond, čímž si jej lze o něco vylepšit a mít z jeho hraní lepší dojem.

Celkově jde o lehounce nadprůměrnou modifikaci, nabízející desítky hádanek a map. Dále několik hodin ne moc oslňující zábavy. Hru tedy doporučuji převážně těm, co chtějí mít odehrané a splněné všechny díly z této trojdílné série.

Datum vydání: 09/06/2001