Modifikace do Half Life

Resistance Trilogy vychází ze série tří starých modifikací, které se odehrávají po konci základní hry Half-Life. Existuje několik verzí modu, ty starší měly archiv PAK, novější jej nemá. A měly by dobře fungovat pod Steam, na Xash 3D Engine jdou. Jde o sadu několika single-player map, ty se spouští novou hrou. Odvislé od daného dílu série, sdružené v jednom zipu, ale každý z nich je samostatně označený svou složkou. Děj zahrnuje Gordona Freemana, co se rozhoduje.

Pozadí příběhu poukazuje na to, že se Gordon Freeman podílel na jisté záležitosti, na níž by nejradši zapomněl. Byl poznamenaný tím, co se v Black Mesa stalo, a tak si to chtěl s jejím správcem vyřídit. To dopadlo trošku přes čáru, jeho podlé záměry odhalil včas, jinak by tak dopadl on sám. Bohužel, po něm teď kvůli tomu jde armáda, co si jeho počínání nahrála a chce ho umlčet. On se dává na útěk poté, co vojáci obsadili komplex, v němž se nacházel.

V prvním díle se pohybuji místnostmi a chodbami, kde likviduji nepřátelský odpor. Přičemž mám všude dost zásob, lékárniček a energie. Mně z nějakého důvodu nefungoval HUD, nebyl vidět. I tak to bylo ok. Pistole, revolver, samopal, brokovnice, raketomet, snark, granáty a výbušniny, včetně páčidla. To byly nepostradatelné kousky. Jak jsem se blížil závěru, docílil jsem východu a garáže s autem. Design vypadal slušně. U auta to končí a zbývá vypnout hru.

Druhý díl začíná vzápětí, s oním vozem jsem před objektem, kde musím odpálit cestu před sebou. Místo mi přijde moc sympaticky udělané. Noční záře zapnutých světel na přední části karosérie dělá svoje. HUD už vidím. Posbírám skoro identickou zbrojní výbavu, doplněnou o kuši a fešnou samodobíjecí věcičku. Uvnitř mě čeká podobný ráz chodeb a místností. V těch opět čekají vojáci. Většina dveří tu jde otevřít. Hádanka. Prostředí je definováno uvěřitelně.

Interiérů prošlých mnoho, je na čase i exteriér. Pod palbou vrtulníku a dvou věží se strážemi. Zde se zlotřilé formace neostýchají uplatnit i tank a disponovat záložním oddílem mariňáků na střelnici, v níž nechybí dvojice dobíjecích automatů. V nákladním autě je venku k mání druhá energetická zbraň. Tato pasáž na čerstvém vzduchu byla pojata perfektně. Ještě obytná buňka se dvěma nastraženými laserovými minami. Klíčové bylo se ukrýt pod věžemi a sundat všechny.

Cílem dvojky je prolomení obrany a docílení teleportu, do něj vstoupit a přenést se do báze na Xenu. Hra má celkem pět map. Třetí část plynule přechází v konec té předešlé, kdy jsem vešel do teleportu. Ocitám se v základně na Xenu. Stojí proti mně opět vojáci, ale i jiná havěť, to platí pro druhý i třetí díl. Včetně zbraní, z nichž v prostředním díle ani nebyly mnou využité všechny. Poslední část je znovu tupý koridor, bez zjevné invence, připomínající Death=Power.

V závěrečné epizodě působí zajímavě různé variace na otevíraní dveří, např. rotující futuristická podoba, co se při otevření odsune a rozdělí na menší kousky. Špatně se mi to popisuje, ale k tématice to sedí dobře. Je tu podplavání vodním úsekem, v němž prokáže svou úlohu staré dobré páčidlo. Nejdříve jsem ve vodě zpacifikoval ty malé proplouvající organismy, střídavě se nadechoval a potápěl. Je k hraní celkem šestice map, napříč trilogií se jedná o třináct map.

Lze vypíchnout vzájemné boje potvor s vojáky, jízdu nákladním autem, použití dělostřeleckého kanónu, fialový úsek s jedovatou kapalinou, jíž šlo přeskočit s pomocí delšího skoku. Dva Alien Grunti v jeskyni se šestnáctkou červených sloupů, majících obloukovitý tvar. Je to ostatně motiv hlavní nabídky Resistance 3. Pak konečně souboj s Gonarchem. A to není vše, teprve se rozjíždíme. Gargantua mi solidně zatápěl. Průchozí portály srší dosti stylovým zpracováním.