OUTRUN
single

Outrun má poměrně obsáhlé příběhové pozadí, které nemá smysl moc zmiňovat. Děj původního Half-Life měl zahrnovat nějaký meteor, Gordon Freeman byl do Black Mesy vyslán v roli špióna, pátrajícího právě po něm. Bohužel ale došlo k důvěrně známým událostem, on přežil a utekl. Má tudíž zkušenosti a přijímá opět nějaký úkol, dostat se do jiného výzkumného zařízení - Chiang Ltd. Hra upravuje grafiku, zbraně a menu.

Na začátku si lze všimnout rostoucích vousů na tváři postavy v modré uniformě, ta je v doprovodu vojáka a vědce, mluvícího ke mně. Jak se odeberu od nich pryč, dveře se zavřou. Přede mnou je komplex chodeb a místností, co se rozbíhají vícero směry. Tak si na střeše výtahu beru dvě lékárničky, k nimiž jsem se dostal vystoupením po schodech. Cesta vede skrze pravé dveře označené Visitor Entrance – Test labs Sector 3.

Ze zbraní je tu pistole s tlumičem, vydávající nový typ zvuku. Zmíněná zbraň podléhá stejné munici, co má klasický samopal z Half-Life. Dále je tu účinná brokárna, páčidlo, laserové miny, odpalovatelná nálož, kuše a revolver. Posledně uvedené lpí na vybraných lokalitách jejich výskytu. Kuši jde najít hned dvakrát. Zásob do zbrojní výbavy zprvu moc není, ale časem se to zlepší. Granáty i raketomet plně poslouží tam, kde mají.

Design se mi tu velmi zamlouvá. Vypadá hezky. Zejména ty stropní uspořádání. Jednou ze skla, pak do jakýchsi trámů, vinoucích se symetricky přesně seřazených. A sálá z toho typicky navržené bio výzkumné zařízení. Je vlastně velmi zajímavé, že řada starších počinů nemá s podstatou vzhledu a členění úrovní potíže, ale opakem jsou ty mnohem novější. Veškeré lokace si drží kompaktnost a rozmanitost.

Mod je z roku 2000. Jeho struktura souborů má přítomný archiv PAK, fungující na WON + Xash 3D Engine úplně v klidu. Stylová tapeta v hlavní nabídce, kde se skví ležící tělo strážníka v modré uniformě. Postup dál se vyžívá v hratelnosti na úrovni Half-Life: Visitors, a to si fakt nedělám legraci. V tom je síla počinu Outrun. Potuluji se někde opakovaně, zjeví se Alien Slave, načež je eliminuji a kryji se, kde se dá.

Orientované na průlezy oknem, spolupráci s postavami, sbírání přístupových karet a logický postřeh na věci, co před sebou vidím. Je zde spousta dveří či bran, co nelze otevřít běžným způsobem. Ke slovu tak přijde sofistikovanější styl ničení, vyřazování, utěsňování a podobně. Průchod mapami se neomezuje jen dopředu, ale i dozadu. Návraty tvoří alternativní součást zdejší atmosféry, striktně vyžadovány nejsou.

Hra využívá zaparkovaného tanku, na němž je aktivní spínač k otevření poklopu dovnitř. Tento tank stále má adekvátní sílu, jíž vydává svým dělostřeleckým potenciálem. A Outrun to v ději využívá opravdu impozantně. Dělalo mi ale velké potíže se z tanku poté dostat ven. A jelikož jsem byl místy bezradný v postupu, pomohla mi jedna mina k objevení obleku na delší skok. Tak jsem si i solidně zaskákal ve skladišti.

Interiéry střídají exteriéry. Na pár chvil byly k vidění skály a denní svit. Je tu vstup do tunelu ve skále, v němž prostor osvětluje několik světel. Vypadalo to odlišně, než v opětovně hraném Underground Territory. Dřevěné trámy, co šly přeskočit a pozorovat to z výšky. Umístěná lékárnička vzadu, kde víc k vidění ani účelu nebylo, ale k navození ducha hry to postačuje. Sekce zatopená vodou a podplavání na čerstvý vzduch.

Závěr je podobně strhující jako legendární modifikace z roku 2004, jíž jsem tu nezmiňoval náhodou. Ale jaký Outrun bude, to mi nebylo předem známo a vždy si pečlivě vybírám další projekty. Zde to znepříjemňovala i kulometná palba. Raketomet pomohl, další rakety k sebrání byly u Helipadu. Vyšlo to krásně. Po zvládnutém boji stačilo jít k nově navrženému vrtulníku, nastoupit do něj a vzlétnout. Parádní outro.