|
HALF-LIFE: THE WORLD MACHINE
single | Design map: 0% | Originalita: 0% | Zábava: 0% | Celkem: 0% | | |
Modifikace s podivným jménem The World Machine je horkou novinkou podzimu 2023. Nenechme se ale odradit nepříliš smysluplným názvem a vyzkoušejme dílo, které vypadalo slibně již od prvních screenů. Na svědomí jej má mapper Dr.T stojící za vcelku kladně přijatým loňským Urielem.
Tentokrát se hlavní role zhostí dvaatřicetiletý počítačový návrhář Flynn Weisshaupt spravující ve výzkumném zařízení Black Mesa klíčový superpočítač Gibson. Po tragickém selhání v testovací komoře C-33/a je nutné zajistit, aby veledůležitá data spravovaná Gibsonem nepadla do rukou neznámých vetřelců či armádních jednotek. Vyzvednutí dat a odpálení jádra systému může pouze jeden člověk – ajťák Flynn, který musí sebrat všechny zbytky sil a začít závod s časem.
Počin se může pochlubit výrazným designem (jenž skoro nezapadá do univerza Half-Lifu) i parádní atmosférou umocněnou oblíbenými skriptovými sekvencemi. Spíše než pozemskou základnu připomínají úrovně (nebo jejich části) palubu kosmické lodi – mnohokrát jsem si vybavil kultovní sci-fi střílečky jako System Shock nebo AvP, na mysl přišel i opomíjený Riddick nebo řada slavných vědeckofantastických filmů. Během průchodu lze pozorovat spousta nových objektů (počítače, displaye, dveře, atd.), nezvyklých textur nebo povrchů, jenž v běžné modifikaci rozhodně nenajdete. Dílo je rozděleno do několika úrovní oddělených nákladními výtahy, v každém patře je potřeba zprovoznit přechod do toho dalšího. Někdy musíte nalézt čipovou kartu, jindy nahodit energii nebo najít přeživší osobu s oprávněním vstupu. Mapový design je na opravdu vysokém stupni z praktického i estetického hlediska, nechybí ani textová upozornění, co je třeba vykonat. Také neustálé exploze, kvílící alarmy a nouzová světla dodávají dílu patřičný náboj i pocit stálého ohrožení.
V kontrastu s tím je však typická halfovská hratelnost (to neberte jako výtku), kdy se od opatrných kroků s páčidlem v ruce dostáváte k silnějším zbraním, jenž dokáží zpacifikovat dotěrné nepřátele. Ani těch není příliš typů a hráči za ta léta ví, co na ně nejlépe platí. Na druhou stranu se příliš přehrabovat v arzenálu nelze – k dispozici jsou jen základní kvéry, což sice koresponduje s rozsahem díla, ovšem je vyloženě škoda, že v propracovaných sci-fi kulisách nelze roztočit Tau-kanon nebo nažhavit Gluonovku. Dost času si musíte vystačit se základní pistolí, přičemž v úvodní fázi není ani příliš možností doléčení – vybalancování obtížnosti je tedy spíše pro opatrné hráče, né Rambíky. Místa s bonusovou výbavou je potřeba odhalovat důkladným průzkumem. Během své mise Flynn potká několik kolegů či bezpečnostních pracovníků, někteří jsou nezbytní pro zdárné dokončení úrovně, jiní pouze dotvářejí kulisu.
Ale abych jen nechválil. Kromě nízké variability (potažmo originality) nepřátel a zbraní musím uvést nepřítomnost silnějšího protivníka alespoň ke konci, absenci soundtracku (kvílení sirén a permanentní výbuchy jej však nahrazují) nebo úplný závěr - ty poslední nevzhledné chodbičky jako by někdo spíchnul na poslední chvíli… Ocenil bych spíš nějakou krátkou outro-sekvenci, úvodní intro bylo totiž zdařilé.
Celkově ale hodnotím The World Machine velmi pozitivně, neboť stran zpracování map i hratelnosti lze vytknout jen velmi málo. Pocity při hraní jsou skvělé, člověk nemůže nevzpomenout výborný USS Darkstar nebo komornější Radix. Necelé dvě hodiny herní doby dodávají modu na kompaktnosti, i když by se krásně hrálo dál...
|
