[PavelU]

EA Canada bude nejspíše z těch kvalitnějších herních vývojářů, kteří se nemusí za svou práci příliš stydět. Vzhledem k faktu, jak se s sérií Need for Speed v průběhu času zachází, že jednotlivé díly nejsou nijak svázané svým pojetím, ale že vždy popustí uzdu své neomezené fantazii, sahající kamsi, kam dosud nikdo nedohlédl. Čehož výsledkem pak bývají tu podařené, či tu nepodařené hry z vývoje, kterak si další a další subjekty chtějí ukrojit dílek z ekonomického koláče. Ten tvoří nedílnou součást našich životů. Začnu tím, co definovalo předešlý NfS: Undergroud 2, primárně svoboda v rozhodování, jaký závod hráč aktuálně bude plnit, dále i nutnost k němu na mapě, do dané části města, přijet a přijmout jej. Tehdy měla otevřenost herního světa své racionální opodstatnění. Bohužel, v následujícím díle se ukázalo, jaký paskvil z toho může vzniknout. A to proto, že se dají veškeré soutěže o nejrychleji zajetý čas či rychlost absolvovat přes nabídku z rozhrání hry, stiskne-li hráč klávesu B. Ikonky tvoří na radaru to, k čemu se ve městě dá vydat, ale možná tak u pronásledování policisty, po nějakém, právě odježděném závodě.

Honičky s policií, okruhy, sprint, drag, checkpointy a podobně, vše lze takto pouštět. I závěrečné rival střetnutí se soupeři z Blacklistu. Ono ježdění po volné mapě tak slouží k návštěvě obchodů, ať už na upgrade či nákup auta. K autům je třeba zmínit, že až k Blacklist 10 nedovolují vývojáři mít, vycházím z čistě a radikálně modifikované verze, natolik výkonná vozidla, že by se s nimi dalo rozumně jezdit. Uvážím-li jejich potenciál v tuningu, přes nějž dosahují maximálního výkonu, alespoň zdánlivě. Pokročilejší součástky k upgradu vozu totiž nejsou do Blacklistu 7 dostupné. Dobrou polovinu hry tak hráč jezdí např. s autem ze slotu 10, které dostačuje na jakákoliv od soupeřů, co v mnoha střetnutích potká. To v kariéře svítí zhruba 29 procent odehrané pasáže tohoto díla. Ale možná je u odlišných závodních speciálů jiné nastavení vyžadovaného Blacklistu, nevím. Nemělo smysl to ověřovat. Žihadla srší stupňující se cenovkou, výše výher se zvyšuje pomalu. A to klade neustálé nároky k opakování oblíbených soutěží, v nichž lze uspět s minimální námahou. Automobily musí být vyvážené k plnění checkpoint misí, v opačném případě by byl cíl nedostižný. Plus ještě zohlednění role strážců zákona. Zbavit se jich dá shozením věcí na ně, ujetím, sofistikovanými skrýšemi. V horší chvíli pak neváhají zatýkat, a to není nijak levné.

Situace se ale může rázem obrátit k lepšímu, dostane-li se k zájemcům o hraní nějaký kousek z garáže oponentů, s nimiž ty bitvy o úspěch svádí. Tam, je-li daný stroj adekvátně silný, se už dá mluvit o solidním přilepšení a dobrému pocitu z jízdy. V mém případě padla šťastná ruka na soupeřův vůz splněním položky na Blacklistu č. 10. Krásné černé Porsche, ještě speciálně nastavené z nabídky rozehrané hry. Ve zmíněné možnosti tunignu se to ale nesmí moc přepísknout, jinak by pocit z jízdy připomínal hromadící napětí před upuštěním páry. A to by se poměrně negativně promítlo do rysů řízení. Vozidel samotných je k dispozici čtyřicet šest, v Most Wanted HQ modu, okořeněném i souvisejícím Texmod, dále též detailnějšími texturami - texmod primárně vyžadující. Při instalaci HQ modu označit texmod, vypnout motion blur, ignorovat Hard Mode, mít integrované ty zlepšováky, co lahodí oku i srdci. K autům ke koupi, přehledně se u nich zobrazuje síla jejich výkonu, se stále stoupající křivkou směrem doprava. To ale neplatí u všech plechových miláčků, jindy se křivka hluboce propadne směrem doleva. Kár je v nemodifikované verzi kolem třiceti. Navýšení o patnáct je skvělý kauf, kdy u slotů od dvaceti a výše stojí ty, co hýří výborným vzhledem i jízdními vlastnostmi. Ke koupi, jak už jsem uvedl, u Blacklist 10 či méně.

Dodržování mezí zákona funguje stylem, že dochází k ničení okolních věcí, vrážení do aut, až se vysílačkou ozvou strážci pořádku a jdou konat. I jedno jediné vozidlo umí perfektně zatarasit cestu a provést tak zatknutí. A to skrze animaci s postavou hráče, jak jej spoutávají. Pak je k výběru dvojí volba, ale při shození na lištu a vypnutí aplikace se dá hru ukončit, aniž by se to chycení projevilo v postupu. Policejní mise mají oddělenou položku, víceméně složenou z inovativních úkolů, jak ve městě jezdit a policistům zatápět. Překonání silničních zátarasů, včetně natažených pásů k propíchnutí pneumatik, je možné jen po okrajích vozidel. Případně tehdy, je-li zátaras o síle jedné vlny, nikoliv dvojí. Tedy dvou aut z boku za sebou. Ta nepůjde prorazit. A vjetí do pásů je konečná. Restart auta způsobí časovou prodlevu přispívající k větší míře chycení. Plnění úkonu o osmi absolvovaných blokádách, nemusí se vždy prorazit, stačí je i libovolně objet, ale mělo by to být co nejblíže jejich výskytu, mi dokázalo nejvíce ztížit mé snažení. Nejtěžší je na konci se zbavit hledanosti a mít kompletně uplynulou lhůtu k výmazu pátrání. Na mapě nechybí úkryty, v nichž je plynutí času kratší. Spuštění sekvencí s bortící se stavbou je rovněž výtečnou alternativou, i když ne pokaždé jsem zrovna na kýženém místě a v co nejvhodnější dobu.

Cílem po dobu závodění by mělo být to, aby auto odráželo styl jeho vlastníka, stvrzený samozřejmě i jeho burácejícím výkonem. Na to musí být výše konta dostatečná natolik, že bude jej za co pořídit. A oprávnění k níže položenému Blacklistu taktéž. A ze stěžejního faktoru, k uhrančivému zážitku z průchodu Need for Speed: Most Wanted - (2005), by měla ta otevřená mapa nabízet sympaticky koncipovanou oblast, podněcující některé zvědavce k objevování zajímavých lokalit a pamětihodností. Myslím si ale, že se to tady tvůrcům moc nepovedlo. Mapa je členěná na trojici úseků, zprvu přístupný je jeden. Město je spíše taková všeho chuť, plus dálnice a příroda. Jeho atmosféra je odlišná od té, co panovala v nočních Undeground 1 a 2, kde hrála prim rozsvícená světla. Co ale považuji za pokrokový záměr, to je jednoznačně implementace fyzikálních vlastností na objekty v mapě. Dají se prorážet menší stromy, různé pilíře a jiné věci, tvořící okolní kulisu zdejší rozsáhlé algomerace. Originální hra pod speed.exe jede perfektně, ale s překrytím na Texmod - využívajícího totožný soubor speed.exe, už má tendence padat v sekvencích či v odchodu ven z prodejny. Aplikován i widescreen. Vše fungovalo jak mělo. Detailnost vizuální podoby si v základní verzi říká o průšvih, napravující ho řádná úprava hry. Objekty, zeleň, nasvícení, saturace barev, hloubka textur. Vše zcela na jedničku s hvězdičkou. K provozování si určit režim kompatibility na Windows 7 a spouštět jako správce. Opatchovat to na 1.3, přepsat spouštěcí soubor hry.