LOGISTIQUE - Act 1
single

Pro úspěšné hry vznikají více či méně povedené modifikace, jenž mohou vylepšovat, rozvíjet nebo radikálně měnit příběh, hratelnost nebo dokonce samotný herní žánr. Některé překopají původní hru k nepoznání, jiné převezmou základ hry a jinak si vystačí s přidáním pár svěžích novinek podle vkusu autora daného modu. Do které kategorie patří aktuálně popisovaný Logistique? Kdo hrál 13 let starou demoverzi, již odpověď na uvedenou otázku patrně zná; pro ostatní shrnu důležitá fakta v následující recenzi.

Modifikace přebírá příběhové pozadí druhého Half-Lifu, nicméně zcela se vyhýbá hlavnímu dějovému proudu s Gordonem, Alyx, Breenem a dalšími ikonickými postavami. Hráči naopak umožní vtělit se do kůže (zapomeňte na Freemanův hazard-suit) veterána Sedmidenní války Ivanova, jehož manželka Anna zmizela neznámo kam během razie pořádkových sil Combine. Jeho prioritním posláním je tedy záchrana odvlečené partnerky ze spárů nepřátel. Poslední stopa vede do zchátralé budovy v nevábné čtvrti, zde tedy začíná Ivanovův příběh hned po působivém intru.

Act 1 je rozdělen do 4 kapitol lišících se prostředím a do jisté míry i hratelností. V úvodní „Awakening“ čeká hráče neozbrojený průzkum neznámé budovy za svitu baterky, tudíž se nelze vyhnout průchodu potemnělých skladišť, sklepních prostor, ventilačních šachet a podobných míst, majících sice své kouzlo, ale povětšinou působících spíše depresivně. Tento úsek byl obsažen již v letitém demu, přesto jsem si některé části vybavil vcelku snadno. Po vymotání se ze sklepení následuje kapitola „Turning Point“ odehrávající se v bývalé věznici silně evokující nechvalně proslulou Nova Prospekt. Opět nastupuje silně deprimující atmosféra, což se ostatně dá říct o celkovém vyznění díla. Zpestřením zde bude řada přestřelek s dozorci Combine, k čemuž využijete pěkně vymodelovanou českou armádní pistoli ČZ-52. Třetí kapitola nazvaná „Combine Foundation“ je dle mého názoru nejzajímavější, ale též nejobtížnější. V nádherně zpracovaném citadelském prostředí musíte podstoupit mnoho soubojů s přesilou nepřátel, ale též uplatnit důvtip a především trpělivost pro zdolávání překážek v postupu. Řada hráčů zdejší přeskakování z plošinky na plošinku zkrátka nevydýchala a mod se znechucením nadobro opustila. Já měl podobnou úvahu pouze jednou, ale nakonec jsem vydržel a druhý den zvládl kritickou situaci na první pokus a užil si povedenou závěrečnou část nazvanou „Sacrified District“. Tu bych popsal jako takový menší Ravenholm, kde kromě hord zombíků patrolují slušně vyzbrojení vojáci CMB. Další nebezpečí představují skákací miny, zákeřné přísavky či automatická střílna.

Pojďme se nyní věnovat klíčovým herním mechanikám. Ačkoliv dílo působí vcelku minimalistickým dojmem, obsahuje několik svěžích nápadů pro zpestření hratelnosti profláknuté herní série. Nepřehlédnutelným prvkem je prakticky kompletní absence HUDu omezeného pouze na počet nesených zásobníků k dané zbrani. Ukazatel zdraví zde na rozdíl od demoverze není přítomen – úbytek sil poznáte podle krvavých záblesků ve stylu série Call Of Duty. Jelikož nemáte na sobě žádnou balistickou ochranu, důrazně doporučuji se vyhýbat nepřátelské palbě - pár ran sice snesete, ale není to žádná hitparáda. Zdraví si lze nicméně doplnit pohozenými civilními lékárnami, ale přítomné nástěnné dobíječe ani válcové lékárny známé z původní hry zde nevyužijete, o čemž se dozvíte hned během úvodní části v kanalizaci. Zaznamenal jsem, že pokud zdraví klesne pod kritickou mez (rozostřený pohled, tlukot srdce), dojde po krátké chvíli v bezpečí k odeznění těchto příznaků a patrně zvýšení hladiny zdraví o pár procent. Přesto hledejte lékárny, kde se dá.

Milovníky realismu potěší používání zbraní. Buď lze střílet nepřesně od boku (plýtvání cennou municí), nebo cílit přes mířidla jako v reálu a spolehlivě trefovat nepřátelské kebule. Zajímavé je i přebíjení: při výměně načatého zásobníku přicházíte o zbývající náboje, proto je vhodné podržením tlačítka pro přebíjení zkontrolovat přibližný počet patron ve zbrani. Ivanov vytáhne zásobník ze zbraně a konstatuje stav (plný, poloprázdný, téměř prázdný). Náboji je nutné šetřit, platí zvlášť u samopalu – střílet krátké dávky a pokud možno na jistotu. Odpustit si neefektivní „sprejování“ a přebíjet pouze, když je to nutné. U osmiranné pistole je přebíjení častější, nábojů do ní je však vcelku dostatek.

Dalším veledůležitým prvkem (na který je hráč včas upozorněn) je nutnost stisku klávesy skrčení pro delší skoky (tak jako v prvním HL). Bez tohoto návyku budete třetí kapitolu doslova proklínat. Já s tímhle problém neměl, pouze v jednom úseku jsou přesné skoky ztíženy jistým nepříjemným jevem, během jehož zdolávání budete chtít autorům zakroutit krkem. Ale nejedná se o nic nepřekonatelného, navíc je to originální prvek a logicky zapojený do děje. V některých situacích zamrzí nemožnost sprintování ovšem nepřehlédnutelnou vlastností je absence klávesy pro quicksave a nemožnost uložení herního postupu obecně. Modifikace obsahuje checkpoity rozložené poměrně rozumně, asi jenom dvakrát jsem litoval nemožnosti si hru uložit tam, kde potřebuji. Zamezení libovolného ukládání pozice nicméně platí pro stažitelnou verzi 1.11, aktuální v1.12 instalovatelná přímo ze Steamu má již quicksave zabudován.

Zbraní je pouze několik, zato jsou věrohodně vymodelovány – od žlutého páčidla po MP-7, kterému by slušel optický zaměřovač pro snadnější míření i celkový pocit ze střelby na vzdálené cíle. Akční stránka je jinak poměrně obvyklá, dalším důležitým aspektem se stává řešení logických situací s postupem (hledání pojistek, autobaterií k pohonu některých zařízení, přesouvání předmětů, obcházení nebezpečných míst). Nejedná se o nic extra výjimečného, zapojení mozkových závitů je tu spíše pro zpestření herní náplně. Dalším aspektem provázejícím Ivanovův příběh jsou znepokojivé vidiny, ve kterých se zjevuje jeho nezvěstná láska.

Technická stránka modu je na patřičné výši, mapy nejen hezky vypadají, ale především hráče baví jimi procházet. Ponurou atmosféru doplňují pokročilé částicové efekty (mlha, déšť, práce se světlem); mě nadchnul modrý vizuální efekt při zapnutí silového pole. Audiofily potěší též originální soundtrack s podmanivými melodiemi. Pochválit musím i profesionální anglický dabing – k dispozici jsou však i francouzština s němčinou. Ivanov často komentuje situaci kolem sebe, což někdy může posloužit jako nápověda pro další postup.

Přestože celková úroveň díla je vysoce nadprůměrná, ne vždy vše funguje tak, jak si asi autoři představovali. Pominu kontroverzi s absencí quicksavu (od v1.12 však již neplatí), i přesto si řada hráčů stěžovala na otravné přeskakování plošinek ve třetí kapitole. Já to bral spíše jako takový puzzle. V obou verzích se mi stalo, že nezafungoval skript se spřátelenými bojovníky, tudíž se mi neotevřela cesta do poslední lokace. Stačilo však vyvolat poslední checkpoint a vše již proběhlo v pořádku. V závěrečné kapitole bych ocenil přítomnost účinné brokovnice na rychlé zombies, i když tihle otrapové jdou efektivně vyřídit i pistolí, s luparou v prackách bych se ale cítil lépe…

Logistique - Act 1 je bezesporu kvalitním dílem, které jistě osloví řadu hráčů. Především ti, co ocení spíše minimalismus a příklon k realismu si dozajista přijdou na své. Modifikace obsahuje řadu originálních prvků, přestože se odehrává v důvěrně známých kulisách. Hutná atmosféra depresivního prostředí však může kolidovat s poněkud otravným platformingem ve třetí kapitole, případně nedostatečným zapojením spřátelených postav do děje. Každopádně jako dlouho vyvíjená část většího projektu rozhodně stojí za vyzkoušení.