ENTROPY: ZERO
single

Neexistuje příliš modů ze světa Half-Lifu 2, jenž by nám umožnily hrát za „temnou stranu síly“ čili příslušníka pořádkových sil Combine. Vzpomínám na letité počiny jako Human Error nebo Combine Destiny; v roce 2017 se k nim zařadil kvalitní titul s názvem Entropy: Zero od Johna Richardsona alias Breadmana. Co tedy pro hráče autor přichystal?

V masce metrocopa prožijeme cca tříhodinové dobrodružství odehrávající se v City 10, kde o perné chvilky rozhodně není nouze. Pouť hlavního hrdiny je rozdělena do čtyř kapitol (plus krátký prolog), přičemž každá je svým způsobem specifická - ať už prostředím či herní náplní. Od pouličních soubojů, přes bytové razie, proplétání se podzemním depem až po finále v místní citadele není prakticky nikde čas na oddech. Čím dále postupujeme, tím se zvyšuje obtížnost, nepřátel je v některých úsecích možná víc, než by bylo zdrávo, ale díky solidní výzbroji i dostatku léčebných prostředků se dá nepříznivá situace zvrátit (hráno na střední obtížnost). Čas od času je potřeba vyřešit nějakou hádanku v obvyklém stylu a pak znovu hurá do akce. Protivníky jsou nám logicky rebelové, zombíci, vortigaunti i nějaké to překvapení. Zbraní není tolik, ale najdeme zde dvojici novinek (elektrický obušek a šikovný manhack), obvyklé kvéry jsou audiovizuálně upraveny, případně sympaticky posíleny (pulsní puška s vyšší zásobou střeliva, ale výraznějším rozptylem na delší vzdálenost). Výzbroj si lze vyzkoušet na nebohých zajatcích přes volně spustitelnou položku střelnice v základním menu. Policejní maska disponuje nočním viděním.

Příběh modifikace mě příjemně překvapil. Už jen nápad, kdy si vlastně přehráváme události zaznamenané obličejovou maskou hlavního antihrdiny, stojí za pozornost. Dále potěší odkazy na postavy a události z mateřské hry, zažijeme též jedno nečekané setkání a celkový výsledek navozuje pocit správného spojení s oblíbeným universem. Během cesty městem lze sbírat achievementy za splnění různých úkolů (počet zabitých nepřátel, nalezení zásobáren rebelů, upálení zombíků světlicemi, odhalení vzkazů od neznámého pisatele, atp.)

Vizuální stránka je jedním slovem bombastická! Od zasněžených ulic, přes HDR nasvícení po závěrečné efekty v citadele budete obdivovat autorovu zručnost. Rozvržení map je taktéž na patřičné výši, odpovídá po logické i estetické stránce - ať už se probíjíme pobořenou budovou plnou zátarasů nebo bloudíme v potemnělém podzemí, ze všeho čiší snaha o realističnost. Tento aspekt se možná trochu vytrácí až v závěrečném levelu, ale to bude spíš specifickým kovovým prostředí citadely, které osobně nemám příliš v oblibě. Nicméně v předchozích úrovních nechybí povedená mise s kradmým postupem, projížďka rychlovlakem nebo čištění prostoru za doprovodu netradičního parťáka. K věrohodnosti přispívá i řada odbojářských hesel na zdech a cedulích v ulicích. V souvislosti s nedávným covidovým obdobím zaujme i upozornění na smrtelnou pandemii ve městě, jejíž průběh později též okusíte. Celkovou kvalitu díla podtrhuje vynikající soundtrack, jenž snese srovnání s mateřskou hrou a epizodami.

Je možné této modifikaci vůbec něco vytknout? Objektivně asi ne, pokud nepočítáme drobné nedokonalosti v designu jako „šmatlání“ hratelné postavy na pohozeném haraburdí (běžná věc nejen u modů na Source enginu) nebo nemožnost vyskočit do jednoho (na první pohled přístupného) vagónu ve třetí kapitole. Subjektivně mohu říct, že jsem chvilku bloudil v podzemním depu, přestože je tento level hodně povedený. Velkolepá závěrečná aréna byla na můj vkus o něco obtížnější, než bych si představoval, ale jde spíš o zručnost a trpělivost, které mi během jejího zdolávání trochu chyběly.

Entropy: Zero je bezesporu velice zdařilý počin nabízející možnost zahrát si za nevšední postavu, což přináší různé benefity k hratelnosti. Zajímavé podání příběhu, kvalitní mapy, úchvatný vizuál, fenomenální soundtrack i přítomnost achievementů zaručují, že vám jediné projití modem rozhodně stačit nebude. Těch pár hodin v City 10 si každopádně užijete!