UNDERHELL - Chapter 1
single

Když jsem se před lety rozplýval nad úvodní částí takticko-mysteriózní akce Underhell, absolutně jsem netušil, kudy se bude příběh ambiciózní modifikace ubírat. Po dvojím dohrání první kapitoly jsem moudřejší, nadšenější i šokovanější. Zdařilý prolog byl pouze malou ochutnávkou pokrmu, jenž se servíruje zásadně na královský stůl! Nechme ale stranou klišovitá přirovnání a ponořme se do nitra velkolepého projektu, jakým Underhell bezesporu je.

Předně vám doporučuji pročíst recenzi na Underhell - Prologue, abyste získali základní povědomí o námětu, zasazení a vlastnostech modu, se kterými se zde nechci příliš zdržovat. Zmíním jen, že hlavní postavou je člen zásahové jednotky Jake Hawkfield, který za tragických okolností přišel o manželku a nyní je součástí týmu, jenž má eliminovat záhadnou militantní skupinu okupující městskou nemocnici. Nic vám ale nebrání čtení recenze ignorovat a skočit do Underhell takříkajíc po hlavě, neboť aktuální verze modu obsahuje i (mírně poupravený) prolog. O žádné zásadní info tedy nepřijdete a po cca třech úvodních hodinách navážete plynule na nový obsah kapitoly 1 s podtitulem „Welcome To Underhell“.

Pokud se opět těšíte na bleskovou likvidaci žoldáckých zmetků pomocí moderních zbraní ve stylu Call of Duty, musím vaše očekávání poněkud zchladit. První hodiny(!) hraní strávíte spíše seznamováním se s novým prostředím jistého přísně utajeného detenčního komplexu, jeho opatrným průzkumem a minimální akcí. Ta se bude zpočátku omezovat pouze na vyhýbání, případně nezbytnou likvidaci infikovaných obyvatel věznice, hledání silnějších zbraní nebo přístupových cest do dalších částí rozsáhlého zařízení a později i spolupráci s přeživšími členy ostrahy. Přechod mezi prologem a první kapitolou je tedy dosti razantní, není to však na škodu, neboť akčních pasáží se vším všudy bude v pozdější fázi přehršel. Jestliže jsem v tehdejší recenzi označil prolog za směsku Call of Duty a F.E.A.R., tak aktuální kapitolu bych zpočátku přirovnal spíše k Resident Evil (průzkum prostředí, boj proti „zombíkům“, částečný survivor), přičemž pozdější část opět vzdává hold populární sérii od Activision. Jako celek ale mod funguje na jedničku, je radost postupně odhalovat spletitou story plnou zajímavých zvratů i postav.

Podstatnou část herní doby zabírají konfrontace s neozbrojenými protivníky. Proti přesilám infikovaných lze kromě střelných, příp. sečných zbraní použít i další prostředky – útěk, šikovnou skrýš nebo ústup na těžko dostupné místo. Místní „zombíci“ jsou ale docela flexibilní – umí skákat, lézt po předmětech a běhají opravdu rychle. Na dva nebo tři šmejdy lze ještě použít třeba požární sekeru, ale jak vydráždíte větší stádo – a některé oblasti jsou jimi doslova zamořeny – je potřeba přesné mušky a ocelových nervů, nejlépe v kombinaci se znalostí vhodné ústupové cesty. Na vyzbrojené lidské protivníky se hodí aplikace běžné taktiky – pokud možno je odstřelovat jednoho po druhém z větší dálky, některé pasáže přímo vybízejí k tichému postupu, je ovšem nutné disponovat patřičným vybavením v podobě bezhlučné zbraně. Žoldáci se na druhou stranu nepyšní žádným zázračným stupněm kooperace, Repliky ze série F.E.A.R. by jim snadno natrhli zadek! Kromě těchto dvou klasických typů nepřátel se později utkáte i s pokročilejšími bojovníky, jenž zde ale popisovat nehodlám.

A jaké hračky potěžkáte v prackách během hraní? Ochutnávku nabídl již tehdejší prolog, takže se lze těšit na několik typů pistolí, samopalů, brokovnic i zbraní na dálku. Bodno-sečno-úderné předměty také nesmí chybět. Na běžce jsem si oblíbil pistoli (ať už Glocka, Berettu nebo USP – liší se v podstatě jen kapacitou zásobníku); musíte ovšem rozdávat headshoty, jinak si zaděláte na potíže. Pokud se vám stádo dostane až na tělo, rychle „svičněte“ brokovnici (opět je na výběr několik typů), jenž odrovná i několik šmejdů naráz a ani není třeba příliš mířit. Puška s optikou má účel jasný – hezky z bezpečí odvede precizní práci. Automatické zbraně se hodí spíše proti lidským oponentům, při vhodné taktice (palba krátkými dávkami do infikovaných hlav) vyřeší i problém s přemnoženou havětí. Většina zbraní má i nějakou přidanou hodnotu – optiku / laser / pokročilý palebný mód, tudíž si každý jistě najde svůj oblíbený kousek hardwaru. Z důvodu příklonu k realismu nemáte na displeji zaměřovací křížek, je nutné střílet přes mířidla zbraně (klasická nebo optická), palba od boku nebývá příliš přesná.

Mimo ofenzivní nástroje obsahuje mod i prostředky na ochranu zdraví. Vedle klasických lékárniček, balistických vest a kevlarových přileb lze sbírat a následně konzumovat různé druhy pokrmů a nápojů, kterými lze zvýšit šanci na přežití tužších šarvátek. K dispozici máte omezený inventář, kam tyto užitečné předměty ukládáte (děje se tak automaticky). Lékárny i léčivé spreje vysvětlení nepotřebují, dalším hojícím prostředkem je obvaz zastavující krvácení – vždy se snažte mít s sebou několik těchto užitečných pomůcek, jinak se v případě zranění po nějaké době svalíte na zem bez špetky života! Jídlo a pití lze konzumovat po vyvolání inventáře, každý kousek vám doplní 1 procento zdraví a lze se předem nadopovat i daleko nad 100% - tzn. žerte hned vše, na co narazíte! Inventář vám kromě léčidel zaplní i jednorázové světlice – ať už různobarevné světelné tyčinky (zcela neškodné), tak zajímavější hořící světlice, kterými lze máchat před sebou a zapalovat infikované nebožáky, případně je na ně házet. Primárním zdrojem světla je však zde svítilna nebo noktovizor, do kterých musíte sbírat baterie. Také doporučuji projevovat nadstandardní pozornost nepřátelům nosícím na hlavě přilbu (vojenskou nebo údržbářskou), která vám po sebrání přidá 5% k armoru. Nejvhodnější je sestřelit jí otrapovi přímo z kebule, nebo jí trochu morbidně oddělit od ležící mrtvoly pomocí výše zmíněné sekery. Za další šikovné vybavení musím označit plynovou masku, jíž je během hraní několikrát nutné užít v zamořených prostorách. Maska věrohodně omezuje výhled i patřičně zkresluje zvuk kolem vás.

Chapter 1 vyniká mimo jiné v přítomnosti propracovaných charakterů, se kterými budete často spolupracovat. Jejich chování, názory nebo způsob komunikace jsou jedním slovem famózní, přestože se autoři při psaní jejich příběhů nevyhnuli ani občasnému klišé. Protřelý Brian, respektovaný Terry, obětavý Ben nebo přemýšlivý Matthew vám zkrátka přirostou k srdci a to jsem zdaleka nevyjmenoval všechny dostupné parťáky. Během akce dokáží nepřátelům pěkně zatopit a ve chvílích klidu přirozeně konverzují, až můžete mít pocit jako při sledování filmové thrilleru. Chce to ale dobře rozumět anglicky, příp. německy, španělsky či rusky (lze nainstalovat několik jazykových verzí). Za zpracování NPC tedy jednoznačně palec nahoru!

V rámci následování příběhové linky je též možné plnit vedlejší úkoly. Čas od času vám kolega nabídne bonus k výbavě za vykonání určité mise. Donesením předmětu, záchranou civilů, zprovozněním nějakého přístroje si tak můžete přijít třeba k silnější zbrani, praktičtější svítilně, apod. Zejména se vyplatí sbírat roztroušené hrací karty pro svérázného důchodce obývajícího ventilační systém, který vaši snahu ocení například klíčem k otvírání uzamčených šachet, rádiem na odlákání infikovaných a dalšími užitečnými hračkami. I tento - na první pohled popletený - stařík je po charakterové stránce patřičně propracovaný, ke konci se dozvíte o jeho pohnutém osudu. Sympatické je, že každý interaktivní předmět (s vyjímkou hracích karet) bývá barevně podsvícen, takže není třeba zdlouhavě hledat požadovanou věc v rozlehlých prostorech. S orientací ve členitém prostředí vám pomohou nástěnné plány lokací visící na stěnách. Po splnění určitého milníku (přesun do nové lokace, sebrání předmětu, likvidace posledního protivníka v oblasti, atd.) se hra automaticky uloží, volitelně lze hru ukládat pouze na k tomu určených místech. Jelikož se nacházíte ve věznici, uložit svůj postup lze stylově do návštěvnických zápisníků umístěných vcelku logicky po celém komplexu. Klávesu pro quicksave byste v nastavení hledali marně.

Supertajné detenční zařízení však nebude jediným Jakeovým útočištěm. Stejně jako prolog i nová kapitola obsahuje chvíle zdánlivého oddechu související s hrdinovou nedořešenou minulostí. Na mysli mám samozřejmě adventurně zaměřenou pasáž v okolí jeho bydliště, kde lze pátrat po ztracených zápiscích své milované a možná přitom poodhalit roušku strašlivého tajemství. Nedílnou součástí této části (nazvané prostě The House) je i absolvování znepokojivých snů doplňujících příběhové pozadí projektu. Mimo to lze z domu absolvovat přínosný tutoriál seznamující hráče se specifiky ovládání postavy v Underhell – člověk skoro zatlačí slzičku při vzpomínce na úchvatný kurz SAS v přelomovém Modern Warfare, kterým byla zdejší výuková část dozajista inspirována. Povedeným způsobem je zpracován i přehled vašich úspěchů ve hře. Na policích v dílně před domem jsou umístěny předměty související s konkrétní vaším „achievementem“ – záchrana všech rukojmích, překonání kolegy během tréningu, atp. A snad aby nebyl příběh příliš jednoduchý, další destinací se Jakeovi stává též výslechová místnost na policejní stanici, která hráče v závěru nasměruje do začátku chystané kapitoly 2 nazvané zlověstně „The Dead City“.

Za bezesporu pokročilé mohu s klidným svědomím označit audiovizuální ztvárnění modu. Grafika je – v rámci možností Source enginu – parádní, světelné a částicové efekty na patřičné výši, propracovanou prostředí je mnohdy téměř neskutečná a celkové vyznění působí velice reálným dojmem. Tento stav je umocněn kvalitní zvukovou kulisou – přestřelky díky ní mají šmrnc, podmanivá hudba dotváří skličující atmosféru a dabing postav je prvotřídní. K tomu připočtěte úchvatné skriptové situace, odpovídající vzhled NPC, propracované modely vozidel i zbraní, patřičně krvavé kusy těl po bitkách… Jednoznačně pozitivním prvkem budujícím atmosféru je možnost čtení stručných zápisků personálu věznice, kde se lze dozvědět o okolnostech propuknutí současné krize a snaze dotyčných se s ní nějak vypořádat. Jako další kladné designérské rozhodnutí mohu zmínit možnost výběru cesty během rozdělení týmu v pozdější části modifikace. I když tato separace není příliš dlouhá, každá z cest nabízí specifický postup a obě stojí za vyzkoušení.

Ale abych jen nevychvaloval. Stejně jako každá modifikace i Underhell má své stinné stránky. Někomu může vadit poněkud stereotypní prostředí pochmurné věznice, kterou je nutné projít doslova křížem krážem. Některé její části (např. centrální hub) přitom navštívíte několikrát. Taktéž pomalý rozjezd nemusí sedět každému, stejně tak občasné (i když nepovinné) stealthové pasáže. Ačkoliv jste členem dobře ozbrojené skupiny, dost často musíte čistit nebezpečné oblasti pouze na vlastní pěst, přičemž vaši parťáci oddechují v bezpečném prostoru. Což odporuje logice, ale na straně druhé tento přístup posiluje dusnou atmosféru během průzkumu i boje s přesilou. Oproti původní verzi prologu ubyl jeden šikovný taktický prvek – a to možnost vyklánění se zbraní zpoza rohu. Některé postavy, souboje, události jsou navíc dosti fantastické, závěr kapitoly však může (ale také nemusí) přinést jakési rozuzlení – jenže spíš vyvstanou na mysl další otázky.

Underhell ve své aktuální podobě kombinuje propracovaný příběh s akční složkou a tísnivou atmosférou – to vše profesionálně zpracované. Nějaká negativa modifikace samozřejmě má, ale klady jednoznačně převažují. Na každý pád se jedná o mimořádné dílo, jenž svojí kvalitou i rozsahem (cca 20ti hodinová herní doba) zastiňuje mnohé komerční tituly. Jeremy „Mxthe“ Faucomprez i Carlos „Charly“ Sotelo mající Underhell na svědomí mohou být právem na svůj projekt pyšní.