MESA-FALLBACK
single

Snad každý hráč prvního dílu Half-Lifu si ještě dnes vzpomíná na vojenské jednotky, kterým musel čelit při útěku z komplexu Black Mesa. V prvním přídavku s názvem Opposing Force se role obrátila a hráč oblékl maskáče a taktickou vestu jednoho z vojáků. A právě zde se mu čas od času dostalo pomoci od spolubojovníků různých povolání (medik, inženýr, nebo kulometčík). Tudíž bylo putování nebezpečným prostředím zase o trochu snazší. V modifikaci Mesa-Fallback pro Episode Two máme možnost si tyto zážitky připomenout.

Autor sice tvrdí, že jeho dílo nemá zobrazovat konkrétní hru, ale to není úplně pravda. Hned od prvních kroků je jasně patrné, že Mesa-Fallback doslova smrdí Half-Lifem a jeho datadisky. Což tedy není rozhodně na škodu. Vy se ujímáte role desátníka speciální mariňácké jednotky HECU a spolu s několika parťáky (kteří jsou smrtelní) si projdete jak útočné, tak obranné, záchranné nebo ústupové operace v nevyzpytatelném prostředí výzkumného zařízení Black Mesa. Běžně budete mít k dispozici čtveřici pomocníků včetně mediků a nosičů munice (schéma stejné jako v závěrečných kapitolách HL2), jindy se budete účastnit operací za podpory mnohem větších organizačních celků, včetně tanků nebo bitevních vrtulníků. Určité pasáže si ale projdete osamoceně, jak je pro sérii HL typické.

Spolubojovníky jsem představil, teď něco k nepřátelům. Kromě obvyklé havěti ze všech her od Valve (silnější vetřelci z Opposing Force bohužel zůstali stranou) si zastřílíte do sekuriťáků, rebelů, ozbrojených i neozbrojených vědců nebo jednotek Black Ops. Zvláště hordy zombií spolu s antliony a vortigaunty dávají vojákům dost zabrat. Na pár místech si budete muset dávat pozor na šikovně zamaskované laserové miny nebo extrémně nebezpečné bojové roboty. Váš arzenál obsahuje klasické kousky jako M4, MP5 nebo brokovnici, všechno jsou to pouze reskinované zbraně z HL2 s odpovídajícím účinkem - snad jen slabá pistole s malým zásobníkem zde uplatnění nenajde. Vděční jistě budete za magnum, kuši nebo gravitygun v nezměněné podobě. Čas od času je třeba odpálit něco pomocí výbušniny C4.

Mapy jsou zde dvojího typu. Jednak se jedná o autorem nově vytvořené lokace a pak také stará známá místa v Black Mesa, jenž jsou vytvořeny přesvědčivě a člověk si při nich zavzpomíná na hodiny strávené u prvního Half-Lifu a rozšíření. Kvalitativně se různí, někdy je vše v naprostém pořádku, jindy zamrzí chyby v designu, jako poloprázdné místnosti nebo nelogicky umístěné objekty. Kromě nových popř. vypůjčených modelů z jiných modů, které jsou zpracovány na jedničku (postavy, zbraně, část techniky, apod.), zamrzí přítomnost objektů nebo textur v nezměněné podobě z prvního HL! Takže třeba vedle nádherně zpracovaného Hummeru stojí ošklivý transportér z více než deset let staré hry, což vyloženě bije do očí. Totéž platí pro tank, vrtulník, většinu beden, některé povrchy, atd. Na druhou stranu zde nechybí různé plakáty či všelijaké vtípky na zdech a monitorech počítačů.

Hratelnost je podobná jako v původní hře s tím, že občas navštívíte místa, kde probíhají rozsáhlé bitky mezi vašimi kolegy a nepřáteli. Například zmíním jedno napadení vojenské základny jednotkami Black Ops. Jindy jsou to zase přesily vetřelců včetně královny antlionů, které budete muset odrážet. Hra je rozdělena do misí, mezi kterými se budete přesouvat pomocí obrněného transportéru. Na krátkou chvíli usednete i za volant žlutého sporťáku z Episode Two.

Modifikace má samozřejmě i své chyby. Za otravné považuji zejména rozbíjení snad stovek beden, ve kterých se může nacházet užitečné vybavení. Bohužel nejsou nikterak označeny, tudíž takovýto průzkum je pěkná nuda. Dále mě iritovalo podivné „fungování“ žebříků – dost často byl problém je opustit, zvlášť když člověk vylézal z některé šachty. Tohle bylo v druhém Half-lifu vyřešeno výborně pomocí klávesy „use“, zde to však funguje jen částečně. Dalším problémem může být situace, kdy proniknete do určité oblasti, tam zlikvidujete vše živé, ale cesta vpřed zde není. Takže je třeba se vrátit a zjišťovat, zda se někde neotevřely dříve zamčené dveře. Výtku bych měl i ke zvukovému zpracování. Dost často chybí doprovodná melodie tam, kde by dotvářela atmosféru a kde by to hráč uvítal.

Abych to nějak shrnul. Po cca pěti hodinách strávených u Mesa-Fallback mám smíšené pocity. Na jednu stranu atraktivní prostředí i situace, na druhou ale zbytečné chyby a určitý stereotyp. Přestože velkolepé momenty zde nechybí, často jsem měl pocit, jako by modu něco scházelo. A oním elementem bude asi atmosféra, jakou jsem kdysi zažíval při hraní Opposing Force.