FINAL PROJECT
single

Modifikaci Final Project má na svědomí legendární mapper Leon Brinkmann, který za svou kariéru vytvořil tuny map, modifikací a dalších projektů. Jmenovat mohu např. rozsáhlé dílo Strider Mountain, na který je mimochodem narážka hned v úvodu Final Project. Ale zpět k recenzovanému modu.

Tato modifikace s podtitulem „A Mappers Diary“ je takovým ohlednutím za prací mappera, což se vtipně projeví i při vlastním hraní, neboť mapperův příběh je jakýmsi spojujícím článkem oněch deseti map. Leon však není jediný, kdo stojí za celým projektem. Některé modely, zvuky a další věci vytvořili další talentovaní lidé. Modifikace ovšem nepřišla na svět snadno. Kvůli neustálým updatům Source enginu ze strany Valve musel Leon a spol. předělat spoustu již vytvořených map a jak sám zmiňuje, můžeme být rádi, že se Final Project vůbec dočkal svého vydání. Tolik asi na úvod, teď něco k modu samotnému.

Po spuštění nové hry a shlédnutí nezbytného intra si člověk nemůže nevšimnou autorova svérázného level designu. Pořád nechápu jak tento člověk může v jedné modifikaci (a je jedno jestli se jedná o Final Project, Strider Mountain nebo Coastline To Atmosphere) zkombinovat mapy tak rozdílné kvality, zábavnosti nebo funkčnosti. Některé úrovně (nebo jejich části) by se stěží dali nazvat průměrnými, jiné (týká se to zvláště těch závěrečných) patří k tomu nejlepšímu co je na modderské scéně k vidění. Jelikož jediným pojítkem mezi levely jsou představy mappera, často nastává situace, kdy sledujete animaci, ve které autor vytváří nějakou úroveň a vy jako hráč najednou stojíte např. v místnosti, které ještě přibývají stěny, okna, atd. - vypadá to originálně i vtipně zároveň. Často se také z ničeho nic mění prostředí, kdy se např. propadnete podlahou, nebo vyjedete výtahem do naprosto odlišných reálií. Při takovýchto skocích několikrát přijdete o veškerou výzbroj a musíte začít pěkně od znova. Neviděl bych to ale jako vážný problém. Některé mapy dají vzpomenou na předešlé Leonovy projekty.

Náplní modu jsou samozřejmě bitky ponejprv se zombíky (kteří dostali nové modely), později s vojáky Combine a jejich bojovou technikou. Souboje jsou většinou zábavné, a zvláště na rozsáhlých popř. vertikálně členitých mapách si budete střílení „kombajnů“ náležitě užívat. Dostaví se ale i další havěť z HL2. Arzenál doznal kosmetických změn, několik tvůrců se postaralo o nádherné modely a zvuky zbraní, za které by se nemusel stydět ani poslední díl Call Of Duty. Škoda jen, že to samé neplatí o jejich účinku, neboť stále vycházejí ze svých původních vzorů z HL2. Takže je sice hezké, že v ruce držíte např. legendární pistoli Colt Government ráže .45, když její účinnost je naprosto stejná (tedy bídná) jako u základní devítky v původní hře. Dalším příkladem může být armádní karabina osazená granátometem, který ale stále střílí plasmové koule (tady je účinnost v pořádku, ale logicky to moc nesedí). V tomhle ohledu se tedy od dob Strider Mountain nic moc nezměnilo.

Je zde ale hromada aspektů přítomných v minulých autorových počinech, které doznaly výrazných změn. Tak např. pověstná obtížnost Leonových děl je zde vyřešena šalamounsky. Asi od čtvrté mapy má hráč na výběr, zda chce mapu projít s náročností Easy nebo Hard. To je myslím rozumné řešení, na své si přijde jak nováček tak ostřílený veterán (popř. masochista). Jinou pomůckou při řešení problémů s dalším postupem je přítomná nápověda. Když si takhle nevíte rady, po čase se na nějakém místě objeví žlutá ikona, a pokud jí přejdete, tak se vám vyjeví, co je třeba udělat. V předposlední mapě je dokonce k dispozici jakési záchranné tlačítko, kterým se v případě chybné práce skriptu bezproblémově dostanete dál. Autor na tuto skutečnost upozorní hráče prostřednictvím textu na obrazovce. Mě skript fungoval správně, takže jsem onu záchranu nepotřeboval. Každopádně za tuto možnost autora chválím. V mém případě nastal problém v osmé mapě, kdy mi hra opakovaně spadla na jednom krátkém úseku. Nakonec jsem to vyřešil tak, že jsem se na oněch místech dlouho nezdržoval a doslova je proběhl. Jinak jsem žádný problém nezaznamenal.

Na co dalšího se můžete ve Final Project těšit? Tak třeba na lekací scény a hororové výjevy inspirované hrou F.E.A.R., taktéž na předělávku jedné lokace z oné hry. Dále hledání přístupových karet do zamčených oblastí, stealth pasáž za zády hlídek nebo oblíbené skriptové situace. Plusem je i pečlivě zpracované citadelské prostředí s haldou počítačů, serverů a dalších nezbytností. Také potkáte slavné postavy z HL univerza v rozličných situacích. Pozornost si zaslouží i úvodní tapeta menu, kde se řežou zástupy zombíků s několika huntery – zkrátka šmelc.

Co napsat závěrem? Leon se svým nejnovějším dílem opět nezklamal a i když se toto nevyrovná předchozí Strider Mountain, přesto hráče zabaví na několik hodin. Přestože levely vypadají různě, zábava je přece to hlavní, proč modifikace, potažmo hry, vlastně hrajeme. Takže dobrá práce, Leone.