ENTROPY: ZERO 2
single

Je mi ctí zhodnotit druhý díl modu Entropy: Zero, jenž si vysloužil ocenění modifikace roku 2022 na serveru MODDB. Objevují se názory přirovnávající titul k nikdy nevydané Episode 3, jelikož využívá část jejího zveřejněného scénáře. Já bych však tento počin označil spíše jako takový větší datadisk ve stylu výborného Opposing Force pro první Half-Life. Pojďme se tedy podívat, čím si dílo moddera Breadmana (a jeho spolupracovníků) získalo tolik sympatií. V recenzi se budu snažit vyhýbat možným spoilerům, abych nikomu nekazil zážitek z hraní.

Ústřední postavou příběhu je opět příslušník pořádkových sil označený jako 3650, jenž je po krátkém prologu povýšen na elitního „stormtroopera“. Tento přerod není úplně přirozený, ale neochudím vás o překvapení z hraní. Každopádně v bílé uniformě strávíte naprostou většinu času s cílem zajmout prominentní vědkyni Judith Mossmanovou, působící kdesi na zasněženém severu. Nejprve je ale třeba probít se jistou ikonickou lokací z Half-Lifu 2 a poté se vydat na klíčovou misi, za jejíž splnění je slíbena vytoužená odměna. Během velkolepého nájezdu na zařízení rebelů vyvstanou znepokojující otázky ohledně účelu arktické základny, proč je pro rebely tak důležitá, co způsobuje záhadné anomálie, kdo je ta postava komunikující s hráčem přes obrazovku terminálů, atd. Po příběhové stránce není co vytknout, naopak se člověk těší na každý další posun ve vyprávění, co dalšího rozkryje nebo jaká další otázka vyvstane. Modifikace tímto nijak nezaostává za oficiálními díly Half-Lifu, naopak tento atmosféru umocňující aspekt dále rozvíjí např. tím, že není hlavní hrdina němý, takže si lze udělat obrázek o jeho osobnosti. Později v jistém zařízení potká voják číslo 3650 netradičního kámoše, se kterým vede zajímavé dialogy ve stylu dalších her studia Valve. Ale to se musí zažít!

Dílo přebírá herní strukturu z výše uvedeného datadisku (či jiných her) i v tom smyslu, že střídá velkolepé přestřelky za účasti značného množství postav (až si pomalu připadáte jako v Call Of Duty) s klidnějšími atmosférickými pasážemi, kdy je kupříkladu nutné nahodit generátor, zprovoznit vrata do další lokace, apod. Střídání herních stylů dává smysl, podporuje to imerzi a člověk se nikde nenudí. Pozdější mapy jsou navrženy k použití bojového vozidla, za jehož kulometem se vyřádíte do sytosti. V součinnosti s dalším společníkem pro vás tak žádný nepřátelský opěrný bod nebude představovat větší překážku. Ale i běžný pěchotní boj (s družstvem či na vlastní pěst) má správné grády, nejen díky bohatému arzenálu, rozličným nepřátelům a parádně navrženému prostředí. Do výzbroje se dostala řada originálních kousků jako energetická pistole, kultovní samopal MP-5k, dálkově odpalované miny nebo netradiční transformační granáty. Taktéž původní zbraně jsou alespoň audio-vizuálně upraveny, každá navíc dostala vlastní zaměřovací kurzor. Protivníků je celá řada - od rozličně vybavených rebelů, přes potvory z Xenu až po všelijaké charaktery osedlané headcrabem (když na mě naběhnul zombík v oranžovém hazard-suitu s páčidlem v ruce, málem mě šlehlo!) Prostředí střídá zasněžené venkovní prostory s často potemnělými interiéry ukrývajícími mnohá tajemství. Nechybí ani arénovité lokace s nezbytnou frenetickou akcí. A občas lze zahlédnout i legendární postavu s kufříkem v ruce.

Technické zpracování modu je jedním slovem prvotřídní! Od perfektně navržených map, přes grafické efekty (odlesky, částicové efekty, fyzikální jevy, hologramy,…) nebo zdařilé modely postav (variabilně oblečení odbojáři, rozliční zombíci) až po vynikající soundtrack je celkový hráčův vjem jako u tříáčkové hry. Srovnání s Epizodami je tak zcela oprávněné. Mapy jsou dosti rozměrné, plně odpovídající výzkumnému komplexu včetně údržbářských prostor, dílen, ubytoven nebo testovacích laboratoří. Několikrát poměříte síly s nepřáteli ve vertikálně strukturovaném prostředí, kde jediný odstřelovač dokáže solidně ztížit postup celého družstva. Pro větší přehled (zvláště u členitějších map) přichází vhod grafické zvýraznění pěšáků pod vaším velením, případně dalších důležitých objektů. Také během hraní několikrát využijete ikonku nápovědy např. k obsluze vzdáleného panelu, apod. Sympatická je přítomnost lékáren a energeťáků z prvního Half-Lifu, jinak lze dobíjet zdraví a armor standardně ve stylu HL2 s tím, že celkový ochranný štít postavy dosahuje až 200%.

Ani v druhém dílu Entropie nesmí chybět oblíbené steamovské achievementy, jejichž kompletace zabere několikerý průchod modem (jsou jich totiž čtyři desítky). Podobně jako u komerčních her některé dostanete prostým zdoláváním jednotlivých kapitol, jiné vyžadují určité schopnosti, znalosti a samozřejmě štěstí. Důkladného průzkumníka pak trošku zamrzí, když mu např. z dvacítky avizovaných rádiových depeší unikne pouze jediná, ale zase je to další důvod, proč rozehrát modifikaci podruhé. A věřte, že si ji rádi zopakujete znovu nejen kvůli honbě za trofejemi, ale též pro řadu úchvatných scén nebo fenomenální závěrečné pasáži, kde dostane bojovník 3650 možnost zvolit si svůj další osud odlišně. Mezi další bonusový materiál patří plnění různých výzev, průchod nepoužitými mapami nebo kraťoučká kampaň za rebela.

Hratelnost je vynikající, nikde nic nedrhne, nepřebývá ani neschází. Jedinou výtku bych měl k někdy lehce váhající AI lidských protivníků - občas není jejich reakce na hráčovu přítomnost zcela pohotová. A propos: některé odbojáře co zahodí zbraň lze také zatýkat! V zajímavě pojaté bonusové mapě v kůži odbojáře mi však zamrzaly někteří protivníci.

O tomto díle by se dalo psát ještě dlouho, nechci však vyzrazovat stěžejní okamžiky těm, kteří jej zatím nevyzkoušeli. Entropy: Zero 2 je bezesporu mimořádným počinem na poli modů na Source enginu a to díky povedenému scénáři, výbornému audio-vizuálnímu zpracování, plynulé hratelnosti, haldě originálních prvků, návaznosti na oficiální kánon série i dlouhé herní době (kolem 10 hodin). Fakt si nevzpomínám, zda jsem hrál nějakou jinou modifikaci třikrát po sobě. Nechápu pouze jednu věc: proč takovou pecku někdo vydává zdarma?!