DISSOLUTION single Design map: 80% | Originalita: 90% | Zábava: 70% | Celkem: 80% | |
Dissolution je projekt, který hráče zaujme především vizuálním zpracováním. Od vypuštění prvních screenshotů a povedeného traileru bylo jasné, že nepůjde o tuctovou záležitost na pár desítek minut, nýbrž o počin inspirovaný úspěšnými komerčními hrami a možná nejen jimi. Jelikož jsem hraním této modifikace strávil cca tři hodiny času, proberu zde její silné i slabé stránky.
Dissolution začíná zajímavým intrem, které osvětlí pozadí událostí, jenž se odehrávají na jisté kolonii označované jako Xterrier 581c. V intru i během hry se dozvíte o megakorporaci Xterrier, jejím vzniku, projektech a aspiracích, ale také některých problémech, které se projeví ve vámi obývané kolonii. Příběh nebudu příliš rozepisovat, podotknu jen, že o důležitých osobách, událostech a detailech se dozvíte z nalezených PDA obyvatel, takže prohledávejte každý kout, ať pochytíte ze zajímavého příběhu co nejvíce.
Jak bývá poslední dobou zvykem, hrajete za chlápka trpícího ztrátou paměti, který je navigován prostřednictvím mikrofonu osobou v pozadí, což také není nikterak originální myšlenka – vzpomeňme třeba na výborný Nightmare House 2. Ten vám dává pokyny, co je třeba kde vykonat, abyste se pohnuli z místa. Váš aktuální úkol zobrazíte stiskem klávesy Tab. Později se od Wilsona (váš navigátor) také dozvíte o různých výzkumech, které se v kolonii prováděli. Hratelnost obsahuje hledání přístupových karet do zamčených oblastí, používání ovládacích panelů ke spuštění energie např. pro drážní vozík a samozřejmě souboje s nepřáteli. Všechny tyto prvky jsou ovšem propojené, takže jakmile zapnete nějaký spínač, můžete čekat, že tím spustíte skript a na vás přiběhne skupina nepřátel s bouchačkama.
Souboje jsou dost drsné, protože jakmile se dostanete ke střelné zbrani, bude na vás pravidelně útočit přesila 5-6ti chlapíků. A jelikož nemáte žádnou balistickou ochranu, je třeba je vyřídit pokud možno z dálky a co nejrychleji. Základní pistole není nic moc, ale až se dostanete k automatu M-16 nebo později k účinné brokovnici, vaše šance na přežití se značně zvýší. Čtveřici zbraní uzavírá (a nebo spíše odemyká) požární sekera, kterou naleznete na začátku hry, jenž zde ale větší uplatnění nenajde. Touto zbraní jsem ztrestal pouze jednoho darebáka, který na mě vystartoval s páčidlem. Pokud jste se jako já těšili na různé paprskomety, lasery nebo plasmaguny, pak budete dostupným arsenálem patrně zklamáni. Ono také tyto pokročilé zbraně by ani nebylo proti komu použít, protože nepřátelé se dělí pouze na dva typy. Základní lidští střelci s pistolemi (a později samopaly a brokovnicemi) a pak jednoho zákeřného protivníka, jenž útočí svérázným způsobem, jenž mě při prvním setkání solidně vylekal – nebudu vám ale kazit překvapení. Zdraví si doplňujete buď z nástěnných dobíječů (na jedno použití, ale poskytují 100% zdraví) nebo lahvemi z automatů, příp. různě poházených po lokacích (láhev doplní 10%). Nicméně akční složku bych hodnotil jako nejslabší prvek modifikace.
V čem ale naopak Dissolution vyniká, je - vedle příběhu - zejména technické zpracování. Jelikož se jedná o kompletní předělávku, nezůstal - co se vzhledu týče - doslova kámen na kameni. To že hrajete mod pro Half-Life 2, poznáte snad jen podle HUDu (v modré barvě), vzhledem postav (oblečení je samozřejmě nové) a ozvučení M-16 (shodné se samopalem v HL2). Jinak je vše nové. Například krásně zpracované lokace (laboratoře, ubytovny, pracoviště, ap.) jsou vybaveny podle svého účelu, nechybí obytné místnosti s postelemi, stoly s počítači, panely s aktuálním zpravodajstvím nebo billboardy s reklamou. Dále hráče zaujmou např. vodní stěny, práce se stíny i ozvučení. Kromě originálních hudebních motivů jsou v modu použity nové zvuky prakticky na všechno (např. u dveří, automatů, spínačů, apod.). Samozřejmostí je kvalitní dabing.
Ačkoliv prezentace modu coby sci-fi hororu s adventurními prvky rozhodně není špatný nápad, jeho zpracování není dotažené do konce. Po stránce příběhu, průzkumu lokací i vzhledu není prakticky co vytknout, akční složka je však poměrně primitivní a nepřátelé vás mohou dostat spíše počtem než nějakou silou nebo inteligencí. Dissolution bych přirovnal k takovému Bioshocku (dělení lokací, atmosféra, průzkum oblastí, výrazné postavy, sociální otázky, ap.), ovšem se značně ořezanou akční částí. Přesto díky uvedeným kladům stojí za to jí těch pár hodin obětovat.
|